Konec je nadohled

Už se to blíží. Pomalu, ale jistě. Čeká mě hořkosladký návrat. Už nelítostně běží odpočívadlo k mé poslední hodince v denverské pobočce First Data.

Píšu toto v podvečer svého posledního výletu (do Arizony) s návratem do mého apartmánu v Greenwood Village. Další cestování bude již zakončeno ulehnutím v mé vlastní posteli, na mých promačkaných matracích doma ve středočeském kraji. Už pomalu začíná všechno to nepříjemné zařizování spojené s brzkým expiračním datem na mých vízech - dohadování ukončení naší leasingové smlouvy na apartmán, zrušení internetu a elektřiny... dohadování s HR. Asi příprava na úřadové martýrium čekající na mě doma v ČR.

Od zakoupení letenky už na mě naskočil cestovatelský duch, v práci (i když stále velmi nabité) chybí motivace a nutnost přemýšlení co dál se vkrádá do hlavy častěji a častěji. 

Naštěstí to budu mít trochu naopak - nejdřív zábava a potom práce a starosti doma. Konečný cestovatelský měsíc se blíží.

Cestovatelké plánování

Milovaný Denver opouštím 7. října přeletem do Illinois. V Chicagu pobydu několik dní a začnu se pomalu přibližovat k domovu na západní polokouli. Další zastávkou je Cleveland v Ohiu. Všichni mě zrazovali, ale jako umanutý býk prostě musím a musím vidět tu Rock&Rollovou Síň slávy. Miluji téměř všechnu muziku a vynechání této svatyně bych si neodpustil. A tak si jednodenní, finančně velmi nevýhodnou, zastávku v Ohiu musím užít. Další zastávkou bude Boston kam přelétám 12. října. Zde je ještě jedna neznám, rád bych se podíval do národního parku Acadia v Maine, ale nevím, zda se mi podaří pronajmout auto (debilní český mezinárodní řidičský průkaz bude v té době pár dní prošlý). Budu ještě muset vymyslet záložní plán. V Bostonu se poté setkám s Álvarem a Brentem a po pár dnech se vydáme do New Yorku odkud Álvaro odlétá svoji poslední štaci zpátky domu do Španělska. Ještě se do NY vrátím a proto se urychleně přesunu vlakem na jih.

Snad bude Barrack doma. Zdroj: www.123.rf.com

Další destinací je Washington DC. Hlavní město Spojených států by mělo nabídnout zřejmě nejvíce "evropskou" fázi cestování. Památky, historie a státnost, toť vše doménou Washingtonu. A zpět na cestě do New Yorku se zastavím ve dvou městech. Vynechám Baltimore (přece jenom jsem viděl příliš mnoho epizod The Wire) a zastavím se v dalším, filmy proslaveném, městě Philadelphia. Slibuji, že ty slavné schody vyběhnu. Zařadím se tak mezi stáda ultra geeků co překračují přechody či po sobě imaginárně střílejí na Traffalgaru. Rockyho prostě miluji. Po Philadelphii trochu uhnu a zajedu se podívat na nejslavnější broadwalk (Promenáda? Sorry, asi čeština nemá vhodný překlad.) v Americe. Atlantic City je známé jako Las Vegas východu tak v jednodenní návštěvě okouknu kasína a připravím se na to hlavní. Návrat do NY.

www.metro.us

Mojí poslední zastávkou v USA je New York, budu moci trávit 4 noci před odletem v nejživějším městě na světě. Zatím nemám moc naplánované jak s nimi naložím. Jsem ale odhodlán se dostat na natáčení Jimmyho Fallona, vidět budovu televize NBC 30 Rock, Museum of the Moving Images a Guggenheimovo muzeum. New York bude rozhodně nejvíce vzrušující.

A pak už velký odlet začíná, Icelandair mě odveze do Keflavíku (menší než Beroun), asi se podívám i do hlavního města Islandu, do Reykjavíku. Bohužel na nějaké větší cestování nebude čas ani peníze (ani ty islandské). V sobotu 2. listopadu už se objevím v londýnském Getwicku, kde se setkám se středoškolskou kamarádkou Eve. Letos se do Londýna přestěhovala a po takové době toho budeme jistě muset hodně dohánět. 

A dál? A v úterý 5. listopadu to končí, celé tohle dobrodružství bude za mnou, když ve večerních hodinách přistanu v Práglu na Ruzyni.

Festival renesance - Fotky

Hello hello,

minulý víkend jsme se byli podívat na festivalu renesance. V americkém podání je tato akce nejblíže komiksovému Comic Conu, ale všichni nosí fantasy kostýmy místo převleků superhrdinů. Spousta prodejců nejrůznějších šperků, zbraní, kůže a jídla. I přes moji počáteční skepsi to nebylo nakonec vůbec špatné. I když "historickým bitvám" na Točníku se to nevyrovná - víc kecaj než se bijou.

Neděle měla být hodně vzrušující - baseballové utkání nejvyšší MLB. Místní Rockies proti Chicago Cubs. Čtyřicetitisícová návštěvnost na stadionu je super... ale ten sport je tak nudný! Největší výhrou byla bubble head s podobou hvězdy Rockies pro prvních 20 tisíc návštěvníků.

Pár fotek z festivalu zde.

Zamiloval jsem se - Durango a okolí - Fotky

Jak jsme zmiňoval ve svém minulém příspěvku. Durango je opravdu nádhernou oblastí Colorada. Ale bohužel ani fotky nedokáží zachytit přesně tu úžasnou atmosféru, kterou jihozápad Colorada nabízí.

Fotky z našeho výletu s Álvarem a Brentem jsou zde (hej i včetně základních popisků).

Zamiloval jsem se - Durango a okolí

Chcete pobavit Boha? Seznamte ho se svými plány. Toť klasický a přesný citát Woodyho Allena, které má místo v mém životě snad častěji a častěji. Plánovali jsme využít prodloužený víkend kolem Dne nezávislosti k velkému výletu, pokud možno do "historických" oblastí USA na východním pobřeží jako je Washington D. C. či Boston. Nakonec jsme se hlavně z finančních a časových důvodů rozhodli prozkoumat jihozápad našeho státu. Čas ubíhá nekompromisně a rozhodně by byla škoda neprozkoumat celé Colorado dostatečně.

B - Cripple Creek, C - Great Sand Dunes, D - Durango, E - Mesa Verde NP,
F - Four Corners, H - Silverton, I - Million Dollar Highway a Ouray

Problém Duranga a přilehlých oblastí je hlavně jeho nedostupnost, jelikož je nutné překročit hory a cesta trvá okolo šesti hodin. Což činí z Duranga nepříznivou destinaci pro "víkendovou vyjížďku" (okruh co vidíte na mapě má okolo 20 hodin sezení v autě).
Den první. Původním zaměrem bylo, že s Álvarem a naším kolegou Brentem co nás doprovázel i do Las Vegas zajedeme do Cripple Creek, město tak dvě hodiny na jih od Denveru, je známé svým monumentálním ohňostrojem. Ale vzhledem k nedávným rozsáhlým požárům po celém státě byl ten hlavní v Cripple Creeku zrušen. My jsme ale už měli zamluvenou noc v tomto miniměstečku. Bez ohňostroje bylo velmi prázdné, přesto nabídlo několik zajímavých míst k prozkoumání. Historické budovy (ne pro Evropana) z konce 19. století, prohlídli jsme si historický bordel i muzeum vězení. Nakonec jsme se rozhodli, že by byla škoda zmeškat nějaký ohňostroj na 4. července a vydali se trochu nazpět do Colorado Springs. Ve velké zastavěné oblasti je riziko požárů mnohem nižší a tak měli ve městě hned čtyři ohňostroje. My se vydali na ten největší v parku. Paráda, velmi důstojná oslava narozenin Ameriky. Návrat do Cripple Creeku v nočních hodinách nám neameričanům dopřál odhalení - Sonic. Sonic je drive only frenchisa restaurací. Taková ta klasika co znáte z filmů, kde si zaparkujete, objednáte na dálku a fešná číšnice vám doveze pochutiny na kolečkových bruslích.

travel.nationalgeographic.com

Druhý den jsme se začali přibližovat k Durangu a po cestě měli jednu velkou zastávku v Great Sand Dunes National Park & Preserve. Záhadná oblast, kde uprostřed hor je obrovská oblast písečných dun. Nikdo zatím ještě nedokázal přesvědčivě objasnit proč zrovna v této oblasti Rocky Mountains se obří písečné duny tvoří. Nejvyšší duna má převýšení okolo 230 m což sice není zdánlivě moc, ale v letním počasí vystoupá teplota v poledních dobách na 60°C - zkuste výstup. My jsme měli štěstí, bylo převážně zataženo, ale odpočinkovým výstupem rozhodně pohyb v písku není. Po Sand Dunes už jsme měli jenom síly a čas dojet do Duranga, ubytovali se a vydali se do nejbližší místní knajpy na ochutnávku lokálních piv.

www.rockymountainmagazine.com

Následující den jsme měli v hledáčku hlavně jednu lokalitu. Národní park v Mesa Verde. Druhý ze dvou hlavních národních parků v Coloradu a údajně jeden z nejnavštěvovanějších ve Spojených státech. Mesa Verde je plná panenské fauny a flóry a hlavně přes 700 let starých pozůstatků indiánských obydlí. Po cestě k jednomu ze tří hlavních puebel jsme potkali několik zajímavých zvířat, a v cestě chvíli zavadzalo malé medvídě. Puebla jsou monumentální a je úctyhodné v jak kvalitním stavu zůstala zachovaná. Po celém dni ztráveném v Mesa Verde jsme se vydali do (údajně blízké) oblasti Four Corners. Jediné místo v USA, kde se střetávají v jednom bodě hranice hned čtyř států (Nové Mexiko, Colorado, Arizona a Utah). Nevěříte? Hledejte jiný, podobně symetrický bod na mapě. Pěkné zklámání, protože stojíte ve frontě jak blbci a procento idiotů okolo vás je neúnosně vysoké (poznáte je např. tak, že fotí standardně jablečnými tablety). Zbytek dne jsme vedle Sonicu (po osmé hodině večerní jsou lahodně nezdravé milkshaky za polovic) trávili v centru Duranga. Naprosto kouzelná atmosféra studentského městečka, které stále působí hodně upřímně a opravdově. Zašli jsme na nějaké to pivko do střešního baru, s živou hudbou. Potkali pár lidí (cyklisté mířící z Chicaga do San Diega!). A byl rázem konec dne.

www.journeyetc.com

Neděle už byla ve znamení pomalého návratu. Vyrazili jsme do Silvertonu, starého westernového městečka s atmosférou na prohlídku starého dolu. Člověka v těch stísněných prostorách hned chytnou různé fóbie a příjemný pocit to rozhodně není. Poté byl v itineráři třešínka naší cesty. Proslulá Million Dollar Highway - úsek U.S. Route 550 mezi Silvertonem a Ouray. Dálnice v horách známá jako nejnebezpečnější úsek v Americe. A opravdu tady se na svodidla a krajnice po téměř 40 kilometrů rozhodně nehraje. Krásná krajina jíž se pětsetpadesátka vine na okrajích horských obrů je majestátní podívanou a vyfasovat tento úsek na úklid v zimě je trestem pro každého silničáře (nejznámnější z pomníčků okolo silnice je zasvěcen právě rolbařům). Na konci tohoto úseku je už jenom městečko Ouray, kde jsme se zastavili na jídlo a alkoholové posilnění.
Burgrů za celý víkend bylo víc než by mělo, jediné výčitky svědomí, které mám. Jihozápad Colorada je prostě nádherný, horami protkaná oblast plná spektakulárních obrazů. Slyšel jsem historku o jednom člověku, který po pár letech utekl z Duranga právě protože se začal cítit příliš jako v ráji a potřeboval návrat do reality. My ho chápeme.

Fotky v příštím příspěvku.