Jak jsme zmiňoval ve svém minulém příspěvku. Durango je opravdu nádhernou oblastí Colorada. Ale bohužel ani fotky nedokáží zachytit přesně tu úžasnou atmosféru, kterou jihozápad Colorada nabízí.
Fotky z našeho výletu s Álvarem a Brentem jsou zde (hej i včetně základních popisků).
Chcete pobavit Boha? Seznamte ho se svými plány. Toť klasický a přesný citát Woodyho Allena, které má místo v mém životě snad častěji a častěji. Plánovali jsme využít prodloužený víkend kolem Dne nezávislosti k velkému výletu, pokud možno do "historických" oblastí USA na východním pobřeží jako je Washington D. C. či Boston. Nakonec jsme se hlavně z finančních a časových důvodů rozhodli prozkoumat jihozápad našeho státu. Čas ubíhá nekompromisně a rozhodně by byla škoda neprozkoumat celé Colorado dostatečně.
B - Cripple Creek, C - Great Sand Dunes, D - Durango, E - Mesa Verde NP,
F - Four Corners, H - Silverton, I - Million Dollar Highway a Ouray
Problém Duranga a přilehlých oblastí je hlavně jeho nedostupnost, jelikož je nutné překročit hory a cesta trvá okolo šesti hodin. Což činí z Duranga nepříznivou destinaci pro "víkendovou vyjížďku" (okruh co vidíte na mapě má okolo 20 hodin sezení v autě).
Den první. Původním zaměrem bylo, že s Álvarem a naším kolegou Brentem co nás doprovázel i do Las Vegas zajedeme do Cripple Creek, město tak dvě hodiny na jih od Denveru, je známé svým monumentálním ohňostrojem. Ale vzhledem k nedávným rozsáhlým požárům po celém státě byl ten hlavní v Cripple Creeku zrušen. My jsme ale už měli zamluvenou noc v tomto miniměstečku. Bez ohňostroje bylo velmi prázdné, přesto nabídlo několik zajímavých míst k prozkoumání. Historické budovy (ne pro Evropana) z konce 19. století, prohlídli jsme si historický bordel i muzeum vězení. Nakonec jsme se rozhodli, že by byla škoda zmeškat nějaký ohňostroj na 4. července a vydali se trochu nazpět do Colorado Springs. Ve velké zastavěné oblasti je riziko požárů mnohem nižší a tak měli ve městě hned čtyři ohňostroje. My se vydali na ten největší v parku. Paráda, velmi důstojná oslava narozenin Ameriky. Návrat do Cripple Creeku v nočních hodinách nám neameričanům dopřál odhalení - Sonic. Sonic je drive only frenchisa restaurací. Taková ta klasika co znáte z filmů, kde si zaparkujete, objednáte na dálku a fešná číšnice vám doveze pochutiny na kolečkových bruslích.
travel.nationalgeographic.com
Druhý den jsme se začali přibližovat k Durangu a po cestě měli jednu velkou zastávku v Great Sand Dunes National Park & Preserve. Záhadná oblast, kde uprostřed hor je obrovská oblast písečných dun. Nikdo zatím ještě nedokázal přesvědčivě objasnit proč zrovna v této oblasti Rocky Mountains se obří písečné duny tvoří. Nejvyšší duna má převýšení okolo 230 m což sice není zdánlivě moc, ale v letním počasí vystoupá teplota v poledních dobách na 60°C - zkuste výstup. My jsme měli štěstí, bylo převážně zataženo, ale odpočinkovým výstupem rozhodně pohyb v písku není. Po Sand Dunes už jsme měli jenom síly a čas dojet do Duranga, ubytovali se a vydali se do nejbližší místní knajpy na ochutnávku lokálních piv.
www.rockymountainmagazine.com
Následující den jsme měli v hledáčku hlavně jednu lokalitu. Národní park v Mesa Verde. Druhý ze dvou hlavních národních parků v Coloradu a údajně jeden z nejnavštěvovanějších ve Spojených státech. Mesa Verde je plná panenské fauny a flóry a hlavně přes 700 let starých pozůstatků indiánských obydlí. Po cestě k jednomu ze tří hlavních puebel jsme potkali několik zajímavých zvířat, a v cestě chvíli zavadzalo malé medvídě. Puebla jsou monumentální a je úctyhodné v jak kvalitním stavu zůstala zachovaná. Po celém dni ztráveném v Mesa Verde jsme se vydali do (údajně blízké) oblasti Four Corners. Jediné místo v USA, kde se střetávají v jednom bodě hranice hned čtyř států (Nové Mexiko, Colorado, Arizona a Utah). Nevěříte? Hledejte jiný, podobně symetrický bod na mapě. Pěkné zklámání, protože stojíte ve frontě jak blbci a procento idiotů okolo vás je neúnosně vysoké (poznáte je např. tak, že fotí standardně jablečnými tablety). Zbytek dne jsme vedle Sonicu (po osmé hodině večerní jsou lahodně nezdravé milkshaky za polovic) trávili v centru Duranga. Naprosto kouzelná atmosféra studentského městečka, které stále působí hodně upřímně a opravdově. Zašli jsme na nějaké to pivko do střešního baru, s živou hudbou. Potkali pár lidí (cyklisté mířící z Chicaga do San Diega!). A byl rázem konec dne.
www.journeyetc.com
Neděle už byla ve znamení pomalého návratu. Vyrazili jsme do Silvertonu, starého westernového městečka s atmosférou na prohlídku starého dolu. Člověka v těch stísněných prostorách hned chytnou různé fóbie a příjemný pocit to rozhodně není. Poté byl v itineráři třešínka naší cesty. Proslulá Million Dollar Highway - úsek U.S. Route 550 mezi Silvertonem a Ouray. Dálnice v horách známá jako nejnebezpečnější úsek v Americe. A opravdu tady se na svodidla a krajnice po téměř 40 kilometrů rozhodně nehraje. Krásná krajina jíž se pětsetpadesátka vine na okrajích horských obrů je majestátní podívanou a vyfasovat tento úsek na úklid v zimě je trestem pro každého silničáře (nejznámnější z pomníčků okolo silnice je zasvěcen právě rolbařům). Na konci tohoto úseku je už jenom městečko Ouray, kde jsme se zastavili na jídlo a alkoholové posilnění.
Burgrů za celý víkend bylo víc než by mělo, jediné výčitky svědomí, které mám. Jihozápad Colorada je prostě nádherný, horami protkaná oblast plná spektakulárních obrazů. Slyšel jsem historku o jednom člověku, který po pár letech utekl z Duranga právě protože se začal cítit příliš jako v ráji a potřeboval návrat do reality. My ho chápeme.
Trvalo to více než dva měsíce, neuvědomoval jsem si jak moc mi zřejmě příroda chybí. Život na vesnici mě naučil zvyknout si na její přítomnost v okolí, a možnost být do 10 minut v lese začne silně chybět až po krátkém životním přesunu do betonové džungle. Neviděl jsem pořádný les od mého odjezdu do USA.
www.coloradovacation.com
Neustále mluvím o pořádném výletu do hor, které jsou přece jenom hlavní dominantou Colorada. Na ty ještě dojde, prozatím se musíme spokojit s menším tripem na jih. Colorado je hranatý stát, někdo by snad i řekl jednoduchý - ale zato rozmanitý. Krásným příkladem jsou dvě polarizovaná města: Boulder a Colorado Springs. Každé jiným směrem z neutrálního Denveru, jak geograficky, tak i myšlenkově a hlavně atmosférou jež na vás dýchne hned po příjezdu. Zatímco Boulder je kosmopolitní studentské městečko, plné mladých, sportujících a liberálně smýšlejících lidí, Colorado Springs na jihu je pýchou konzervativců, silně křesťansky smýšlejících lidí. Názorný příklad rozdílných kultur, či komunit jež jednou za čtyři roky hodí do volebních uren hlas pro demokraty či republikány.
www.af.mil
Jelikož Boulder jsme již navštívili několikrát, přišel čas aby i Colorado Springs zazářilo. V sobotu ráno nás vyzvedla kolegyně z práce Lydia a po hodinové cestě nám obstarala příjemnou celodenní prohlídku nejenom svého rodného města. V dříve hornickém Colorado Springs, městě s půl milionem obyvatel, je dnes nejdůležitější vojenský průmysl - vojenská základna, letecká akademie a několik dalších souvisejících institucí zaměstnává přes 20 % (!) místních obyvatel. Dále je CS přístupovým bodem do hor a do bohaté přírodní krajiny Skalistých hor. Známý vrcholek Pikes Peak s nadmořskou výškou 4302 m. n. m. je odsud co byste pověstným kamenem dohodili. Z Colorado Springs to je pouhých 10 mil k této hoře, ale s převýšením více než 2600 m.
www.visitcos.com
My jsme se vydali primárně do Garden of the Gods (Zahrada bohů), jež se nachází na západním okraji Colorado Springs. Jedná se o chráněný park plný obřích skalních útvarů, jež působí opravdu hodně majestátně a masivně, chvílemi snad i kýčovitě. Krásná přírodní oblast vhodná hlavně pro horolezce, ale i pěšáky a cyklisty. Vybavil se mi Český ráj a překvapilo mě, že snad poprvé v USA není něco úplně moc über obrovské. Park je malý a hlavní pěší stezku lze projít za pár desítek minut. Další turistickou atrakcí je místní Balanced Rock, jež trochu křečovitě nesmí chybět na žádných fotkách z výpravy do Garden of the Gods (mám). Mimochodem ta pravá a mnohem známější Balanced Rock se nachází ve státě Utah.
V centru města jsme zašli na oběd - konečně americká pizzerie. Nečekaný zvratem je, že v Americe mají menší pizzy než u nás v ČR (i přesto, že těsto je zde mnohem tlustší). Odpolední zastávkou bylo městečko Manitou Spings. Malé, skoro až westernové městečko je esencí mých představ o americkém venkově. I když místních necelých pět tisíc obyvatel neromanticky obsluhuje hlavně turisty, je to místo pulzující atmosférou a každý při cestě na Pikes Peak se zde zastaví. Návštěva místní arcade herny, guitar hero, ochutnávka vín. Moc příjemně strávený čas.
Moc pěkný výlet a doufám, že bude příležitost se tímto směrem na nedaleké Colorado Springs vydat znovu.
