Zajímavá náhoda, že tři výrazní umělci, tři ostřílení frontmani, tři zpěváci s jedinečnými hlasy, které sleduji jak ostříž, vydali svá sólová alba téměř během jednoho měsíce. Tři má nejočekávanější alba roku právě vyšla/vycházejí a dvě z nich mohu již s klidným srdcem doporučit.
Damon Albarn - Everyday Robots
Je to tady, kdo stál v 90. letech na té nejsprávnější straně hudební barikády v UK (rozumněl Oasis vs. Blur) se konečně dočkal. O sólové desce Damona se mluvilo vpodstatě od vydání posledního, rozlučkového alba Blur (po celých dlouhých JEDENÁCT let!). Mezitím nás Damon Albarn jako mimochodem pravidelně obdarovával svojí hudební genialitou - navrátil se do Afriky, kterou si zamiloval při nahrávání Think Tank, ovládl svět a hudební žebříčky s animovanými Gorillaz, neúspěšně nastartoval superkapelu The Good, the Bad & the Queen (a ještě jednu navíc), zkusil si orientální operu a jen tak mimochodem se usmířil s klukama z kapely. Sakra to je celkem dlouhý a produktivní výčet, aneb co by za tu špetku tohoto autorského talentu dala polovina šoubyznysu. Ale všichni jsme čekali pod co se podepíše vlastním jménem. A koncem dubna jsme se dočkali oficiálního vydání Everyday Robots. Deska velice poklidná (fanoušci Gorillaz se nedočkají hostujících frajerů ze světa hip hopu), která si plyne vlastním pomalým tempem téměř až míjí posluchačovo ucho. Na první poslech snad výrazně zaujme jenom hitovka s nosným refrénem Heavy Seas of Love. Sem tam zahostuje produkující Brian Eno a v jednom tracku také Natasha Khan (Bat for Lashes) - určitě překvapivý tah, s přihlédnutím kolik umělců Albarn za poslední léta potkal a spolupracoval s nimi (viz. třeba desky Gorillaz). Poslechl jsem si desku jednou, možná dvakrát a nepříliš ohromen ji na na pár týdnů odložil. A pak se mi náhodou připletlo do cesty toto:
(původní video zmizelo, nahrazeno oficiálním videoklipem)
Živá promo ukázka z Tonight Show Jimmyho Fallona, s propracovanou kompozicí a neodolatelnými smyčcy na pozadí. Albarn mě svým soustředěným projevem naprosto uhranul a poukázal, že bych měl albu dát rozhodně druhou šanci. Hned objevuji další, mnohem hlubší vrstvy a právě ta úvodní, zarážející rozvážnost se perfektně hodí k hudební barevnosti a promyšlenosti každé noty. Stálo jedenáct let čekání za to? Nevím, budu se snažit najít odpověď dále, ale i kdyby ne, vynikající deskou tihle Roboti pro každý den jsou.
Hamilton Leithauser - Black Hours
Druhým tipem je čersvá novinka od frontmana The Walkmen. Jedni z mých pokladů, na jejichž show v Denveru a hlavně v Barceloně (kde představovali tehdá čerstvou a hlavně výbornou desku Lisbon) nikdy nezapomenu. The Walkmen si v současnosti dávají kreativní pauzu a téměř všichni členové kapely hodlají osobní volníčko využít k tomu, aby na nás valili svůj sólový materiál (pamatujete na pauzu The Strokes?). Samozřejmě deska zpěváka a nejvýraznějšího člena (sorry kluci...) je tou nejočekávanější. Hamilton má hodně osobitý hlas a už na dvou singlech vydaných k podpoře releasu Black Hours dokazuje, že se dokáže odklonit od hudebního stylu domácí kapely. Řízná Alexandra i atmosférická 11 O'Clock Friday Night jsou jasné hitovky, které vlezou pod kůži.
Zbytek desky nezůstal pozadu a deska utíká neskutečným tempem, že jsem po jejím skončení nevěřil, že se stopáž přehoupla přes standardních 40 minut. A tak jsem zmáčkl PLAY a sjel ji znovu. A vy byste neměli váhat a odvážit se k tomu prvnímu. Pokud upřednostňujete vidět ukázku z živého hraní, mohu jenom doporučit klip z jiné Tonight Show, kde Hamilton svoji prosloulou živelnost z The Walkmen nezapře.
Jack White - Lazaretto
Třetím do party je matador Jack White. O něm snad nemusím více dodávat, jeho druhá sólovka vychází nadcházející úterý (10. června), jmenuje se Lazaretto. A dle prvního singlu bude zřejmě přímo navazovat na předchozí počin Blunderbuss. Co si budeme povídat, Jack White je supertalentem a vpodstatě cokoliv co vydá mu baštím.
Mimochodem pokud vás Jack White neustále udivuje, sjíždíte na dvd originální turné The White Stripes z Kanady, neměla by Vás minout jeho akce k letošnímu Record Store Day - mediální stunt a nejrychleji vydaná deska na světě.
