pondělí 28. listopadu 2011

Nejlepší dokumenty #7 - Honorable mention

Audience of One (2007)
Ona synopse vyprávějící o starším pastorovi, který zasvětil celý svůj profesionální život vedle kázání také snaze vyprodukovat největší, silně religiózní, film všech dob, vypadá na první pohled hodně zábavně, vnáší do tváře úsměv. Samotná tvorba je zde vedlejší a dokumentární snímek se zaměřuje hlavně na postavu samotného kněze. Překvapený pak divák jest, když zjistí, že tento magor se svojí pošetilostí neoperuje sám, nýbrž má spoustu spolupracovníků/příznivců, kteří jsou ochotni ho do jeho tvůrčího pekla následovat. A podporují ho nejenom finančně, ale investují i vlastní čas.
Magorismus na druhou.

sobota 26. listopadu 2011

Nejlepší dokumenty #6 - Honorable mention

Waiting for Superman (2010)
Druhý zářez pro Davise Guggenheima, slibuji také, že poslední protože jeho prostřední kytarová etida mě nezaujala. Ale zpět k Waiting for Superman. Hrozně se mi líbil ten osobní přístup, kterým zarámcoval režisér za hledání školy pro své vlastní dítě. Toto zosobnění do reálného života přidává lidského ducha a tak lze odpustit i malou informační základnu stojící na jedno "správném" názoru. Ústřední mluvčí v dokumentu Geoffrey Canada je obrovskou osobností, která překypuje charsimatem (viz. jeho rozhovor v late nigh show u Conana), že mu není těžké nadlouho zakysnout na rtech.
Prohlášením, že ani ten proslulý americký snový diamant není bez kazů jistě nic nového nepoodhalí. Waiting for Superman toto neameričanovi potvrdí - alespoň z oblasti vzdělávacího prostředí.

středa 23. listopadu 2011

Nejlepší dokumenty #5 - Honorable mention

Encounters at the End of the World (2007)
Werner Herzog, exkluzivní německý režisér, kterého české publikum zná převážně díky jeho vietnamskému opusu Temný úsvit nebo remakové podivnosti s Nicolasem Cagem Špatnej polda, je v první řadě proslulý dokumentární režisér. V zámoří nabývá téměř kultovního statutu v určitých vodách a jeho komentáře se silným německým přízvukem jsou zdrojem zábavy na mnoho veselých večerů. V roce 2007 přiblížil svoji výpravu na Antarktidu, kde se setkal s lidmi "trvale" tam žijícími a také si zafilozofoval nad životem, vesmírem a tak vůbec (tenkrát jsem to ve svém komentáři pěkně zprdnul, dnes už vím, že to k Herzogovi patří jako svíčky k dušičkám). Člověk se musí podivovat co všechno za obyvatele tam nelezne
Jelikož si na dokument živě vzpomínám i po několika letech, tak přece jenom se zřejmě nejednalo o tlachání do prázdna.