Je to macek - Grand Canyon

Jeden z posledních víkendů v Americe jsem využil k návštěvě toho nejobvyklejšího místa v USA - samozřejmě jste už z nadpisu zjistili, že jde o proslulý Grand Canyon.

www.baconismagic.ca

Já, Jessie a Álvaro jsme vyrazili na cestu hned v pátek po práci a dopravili se na letiště, kde nás po nástupu do letadla směr Phoenix čekala nemilá skutečnost. V Arizoně uzavřeli letiště z důvodu nevlídného počasí a tak jsme přes hodinu stáli na denverské ranveji. A když jsme se odlepili ze země, ujišťování palubního personálu, že všechny přestupní lety budou také zpožděné nás moc nepotěšilo. Do Phoenixu jsme dorazili s více než hodinovým zpožděním a samozřejmě napojující let do Flagstaffu na nás nepočkal (narozdíl od kufrů Jessie a Álvara, které přestup stihly☺). Důvod uzavření letiště - špatné počasí, znamenal žádné vrácení peněz, pouze přebookování na druhý den a směšný voucher na malou slevu v hotelu. Tudíž jsme přišli o jednu noc v hotelu v parku Grand Canyon a i auto bylo zamluvené na páteční noc. Tak jsme se alespoň v levném hotelu trochu přiopili s Álvarem a zapili žal nad nemilým začátkem...

Hned v sobotu ráno jsme vyrazili znovu na letiště a po pouhém 40 minutovém letu jsme konečně byli ve Flagstaffu, malém městečku na okraji národního parku Grand Canyon (letiště asi jako to hořovické, s miniterminálem, kde hlášení od gatu zaměstnanci pouze vyřvávají). Z letiště to bylo stále asi devadesát minut autem do parku, ale rozhodně to stálo za to, v návštěvnickém centru jsme si vybrali malou tůru, které vedla dolů do kaňonu. Na většinu stezek je nutné využít autobusovou dopravu, ale ta vás doveze až na místo a vy vidíte toto:

sdpemail.com

Je to opravdu grandiózní výhled, který se za dobrého počasí těžko rozdýchává. Nepopsatelný na fotkách, natož v textu. Vyrazili jsme dolů po stezce s naprosto šíleným převýšením na minimální vzdálenosti, užívali si výhledu za slunečného počasí a těšili se na sendviče v našich batozích. A když jsme došli do bodu k otočení a návratu... Obrovská dešťová průtrž a silná bouřka. Štěstí v neštěstí jsme měli v blízkosti suchých záchodů s malou stříškou, kde jsme se na hodinu mohli schovat. Jediný úkryt v dosahu, lidem na stezce asi v tu chvíli nebylo do zpěvu. Promočení jsme se navrátili na vrcholek, jeli se převéct do hotelu a zklamáni zanechali dnešního výletu do Grand Canyonu. Neprakticky jsme se navrátili do Flagstaffu na večeři a menší exkurzi po městě. Našli jsme, že místní vyhlášenou je "himalájská" restaurace kombinující tradiční jídla Indie, Nepálu a Tibetu. Nebylo to vůbec špatné, i když asi nejvíce byl znát indický vliv, v centru města jsme pak zašli na pivko, abychom trochu zapili žal, že nám počasí zkazilo výlet druhý den v řadě.

Jedna z těch mlhavých, kde je něco vidět.

Na neděli jsme měli tolik plánů - východ slunce nad GC, výlet k pozorovací věži, snad i nějakou tu tůru stihneme, než musíme odevzdat auto zpátky na letišti. A všechno ta děvka počasí zhatila. Oblačno za východu slunce, mlhavo na jakoukoliv rozhlednovou činnost. Smutni jsme se vydali na dlouhou cestu zpět (alespoň při ní jsme na cestě zpět mohli něco vidět).

Přesto na Grand Canyon nemůžu zanevřít, naprosto fascinující div světa, který rozhodně chci navštívit znovu. Všichni nás zrazovali, že je to jen díra (trefná přezdívka - "vagína Ameriky") na jednu fotku a hurá domů, já ale vidím dost za tento chabý popis - rozhodně místo, kde se dá trávit víc času než jen víkendová rychlonávštěva.

Fotky budou v příštím postu. Ale jak jste asi vyčetli, je to nejhorší set co si někdo přivezl domů z výletu do Grand Canyonu... Já se jednou vrátím.