Po opuštění "země svobody" následující minizastávkou byl Island. Země trollů, sopek a hlavně zimy. Plán nebyl moc stylový a přívětivý, přílet okolo šesté-sedmé ráno. Celodenní tour a pak následně přežít do dalšího rána, do osmi, kdy můj nový let pokračoval na londýnský Gatwick.
Pětihodinový let z New Yorku do Keflavíku byl naprosto bez problémů, ale ještě bez slunečních paprsků jsem nemohl najít jakoukoliv úložnu. Nakonec se podařilo, když mě poslali do toho "velkého baráku za rohem" - to v Keflavíku znamená tři patra. Trochu mě to zdrželo a zmeškal jsem autobus do Reykjavíku. Alespoň čas na rychlou snídani a další autobus mě odváží do hlavního městu země. Reykjavík mě překvapil celkem hustou dopravní ranní špičkou a že to není zas až takové maloměstečko. Nakupuji tour ticket na nejpopulárnější Golden Cyrcle. Ta zavede cestovatele na asi tři hlavní highlighty sopečného ostrova:
- Gullfoss
- Geysir
- Thingvellir National Park
 |
| www.vidiani.com |
Všechny tři jsou samozřejmě unikáty a hodně odlišné, takže třeba když po prvním ztratíte zájem, máte celkem slušnou šanci, že vás další zaujme. Autobusem jsme se vydali nejdříve do nedalekého rajčatového skleníku. Islanďané prožívají poslední léta boom skleníkových zahradníků a např. konzumovaná rajčata jsou z 90% produkována na domácí půdě. Teda "půdě", ten sopečného původu, sírou prolezlý prach by naši zemědělci asi nedocenili. První skutečnou zastávkou byly ale Zlaté vodopády - Gullfoss. Dva na sebe navazující vodopády o výšce jedenáct a dvacet metrů jsou opravdu grandiózní podívanoui a obří průtokovou mašinou. Neskutečně větrno, znáte fotky z Islandu - rovina, nikde žádný strom či zíďka. Studený vítr rozhodně nepomáhal navýšit nulovou teploltu, spíše ji pocitově srážel ještě mnohem níže pod bod mrazu. Dále jsme zastavili u oblasti Geysir, několik gejzírů (ten prapůvodní dal jméno všem ostatním) jednou za 4-8 minut vypryští vodu vysoko do nebe (údajně až 40 metrů). Slušná podívaná, ale v takové zimě si počkáte jednou, dvakrát a pak jste rádi, že se můžete před zimou schovat. Poslední zastávkou na naší Tour de Iceland byl národní park Thingvellir. Obrovská Unesco chráněná oblast, kde se unikátně srážejí dvě litosférické desky - americká a euroasijská. Vzájemným působením (oddalují se zhruba o 2 cm ročně) praskají a vytvářejí stovky a tisíce puklin kudy proudí voda. Také je v oblastí místo, kde stával prapůvodní Islandský parlament z desátého století. Celkem asi nejzajímavější místo z celého dne. Večer jsem zašel na místní specialitu - jehněčí, které se servírovalo snad v degustační dávce a z účtu (resp. později z přepočtu) se mi zatočily panenky. Můj plán přespat na letišti v Keflavíku se jenom lehce pozměnil na přespat na autobusovém terminálu v Reykjavíku protože mě zaskočily místní jízdní řády. Musím přiznat, že už jsem se takhle dlouho nebál jako když začali místní balit kolem půlnoci a vyhodili mě z "jídelního koutku". Naštěstí terminál zůstal otevřen a nemusel jsem několik dlouhatanánských hodin trávit venku v neskutečné zimě.
Přestože bylo celý den slunečno, tak takovouhle zimu nepamatuji a celý den jsem se proklínal, že jsem raději nezvolil celodenní cachtání v proslulých termálních lázních Blue Lagoon. I kdybych se tam měl rozpustit bylo by to lepší, i když méně objevné, než tento protrpěný den. Celkově asi nejsem s tímhle nájezdem na Island spokojen, prostě listopad nepřekvapivě nepolevil v zimě a celý tento rush (vlastně téměř tři dny bez spánku) také moc na kvalitním prožitku nedodal. Až se zpožděním jsem zjistil, že zrovna probíhal obří místní hudební festival, který by možná stál za prozkoumání. Alespoň probdělá noc dala okusit otestování baterky mého laptopu (skvělá) a dovolila sepsat nějaké to čtivo na blog. Takže výhra pro tebe, čtenáři. Příště už poslední zastávka --> Londýn.
Btw: hned v New Yorku se mi poškodil kufr a každý metr bolí. To zas bude peklo v Anglii, ale je to poslední zastávka!
DenverChicagoCleveland"Maine"BostonNew YorkWashingtonPhiladelphiaAtlantic CityNew YorkReykjavik- London
- Prague!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat