neděle 9. prosince 2012

Konečně do přírody + fotky

Trvalo to více než dva měsíce, neuvědomoval jsem si jak moc mi zřejmě příroda chybí. Život na vesnici mě naučil zvyknout si na její přítomnost v okolí, a možnost být do 10 minut v lese začne silně chybět až po krátkém životním přesunu do betonové džungle. Neviděl jsem pořádný les od mého odjezdu do USA.
www.coloradovacation.com
Neustále mluvím o pořádném výletu do hor, které jsou přece jenom hlavní dominantou Colorada. Na ty ještě dojde, prozatím se musíme spokojit s menším tripem na jih. Colorado je hranatý stát, někdo by snad i řekl jednoduchý - ale zato rozmanitý. Krásným příkladem jsou dvě polarizovaná města: Boulder a Colorado Springs. Každé jiným směrem z neutrálního Denveru, jak geograficky, tak i myšlenkově a hlavně atmosférou jež na vás dýchne hned po příjezdu. Zatímco Boulder je kosmopolitní studentské městečko, plné mladých, sportujících a liberálně smýšlejících lidí, Colorado Springs na jihu je pýchou konzervativců, silně křesťansky smýšlejících lidí. Názorný příklad rozdílných kultur, či komunit jež jednou za čtyři roky hodí do volebních uren hlas pro demokraty či republikány.
www.af.mil
Jelikož Boulder jsme již navštívili několikrát, přišel čas aby i Colorado Springs zazářilo. V sobotu ráno nás vyzvedla kolegyně z práce Lydia a po hodinové cestě nám obstarala příjemnou celodenní prohlídku nejenom svého rodného města. V dříve hornickém Colorado Springs, městě s půl milionem obyvatel, je dnes nejdůležitější vojenský průmysl - vojenská základna, letecká akademie a několik dalších souvisejících institucí zaměstnává přes 20 % (!) místních obyvatel. Dále je CS přístupovým bodem do hor a do bohaté přírodní krajiny Skalistých hor. Známý vrcholek Pikes Peak s nadmořskou výškou 4302 m. n. m. je odsud co byste pověstným kamenem dohodili. Z Colorado Springs to je pouhých 10 mil k této hoře, ale s převýšením více než 2600 m.
www.visitcos.com
My jsme se vydali primárně do Garden of the Gods (Zahrada bohů), jež se nachází na západním okraji Colorado Springs. Jedná se o chráněný park plný obřích skalních útvarů, jež působí opravdu hodně majestátně a masivně, chvílemi snad i kýčovitě. Krásná přírodní oblast vhodná hlavně pro horolezce, ale i pěšáky a cyklisty. Vybavil se mi Český ráj a překvapilo mě, že snad poprvé v USA není něco úplně moc über obrovské. Park je malý a hlavní pěší stezku lze projít za pár desítek minut. Další turistickou atrakcí je místní Balanced Rock, jež trochu křečovitě nesmí chybět na žádných fotkách z výpravy do Garden of the Gods (mám). Mimochodem ta pravá a mnohem známější Balanced Rock se nachází ve státě Utah.
V centru města jsme zašli na oběd - konečně americká pizzerie. Nečekaný zvratem je, že v Americe mají menší pizzy než u nás v ČR (i přesto, že těsto je zde mnohem tlustší). Odpolední zastávkou bylo městečko Manitou Spings. Malé, skoro až westernové městečko je esencí mých představ o americkém venkově. I když místních necelých pět tisíc obyvatel neromanticky obsluhuje hlavně turisty, je to místo pulzující atmosférou a každý při cestě na Pikes Peak se zde zastaví. Návštěva místní arcade herny, guitar hero, ochutnávka vín. Moc příjemně strávený čas.
Moc pěkný výlet a doufám, že bude příležitost se tímto směrem na nedaleké Colorado Springs vydat znovu.
Fotky jsou pod tímto odkazem.



_________________________________
Dnešní píseň je hornická: Rammstein.


pátek 7. prosince 2012

Tipy #11/2012 Listopad

Trochu se zpožděním, ale tipy za listopad jsou tady. Co vám tedy doporučuji?
Pozdní odpoledne (1949) [Yasujirô Ozu]
V listopadu jsem se dostal k dvou velkofilmům, které letos ovládly i pokladny kin, takže snad úspěšně předpokládám, že všichni již viděli Skyfall i Temný rytíř povstal. Jsou to čerstvé filmy, takže nemusím ani nic dodávat co by nebylo napsáno čerstvě v posledních měsících. Snad jenom, že nejnovější Bond má opravdu impresivní vizuální stránku a můj první zážitek z pravého amerického multiplexu povýšil na hodně vysoký level zábavnosti.
Mnohem zajímavějším je ale chlapík jménem Yasujirô Ozu. Jeden z nejklasičtějších japonských režisérů, který mě dříve dostal svým snímkem Příběh z Tokia. Já jsem čerstvě zhlédl jeho mladší dítko s názvem Pozdní jaro, jež se v podstatě zabývá stejným nosným tématem - generační střet. Ozu dokáže velmi přesně vykreslit poválečné Japonsko (spíše náladu v něm), že i po více než 60 letech působí neobyčejně aktuálně. Přesní herci a překrásná statická kamera jsou už pak jenom třešničkou, a Ozovým standardem.

úterý 4. prosince 2012

Fotky - průvod světel

Tak po dlouhé době mám zase co informovat do stařičké Evropy. Dorazila nám konečně nová spolubydlící. Číňanka Jessie žila 4 roky ve slunné Austrálii, takže teď obývám dům již se dvěmi repetitivními kverulantami na nepříznivé coloradské počasí.
Hned pár dní po jejím příjezdu jsme vyrazili na AIESEC vánoční párty do Boulderu. Předalo se pár dárků a zároveň se jednalo se o "ugly christmas sweater party". Ráno s kocovinou jsou strávili tudíž v horském studentském městečku a první fotky v tomto albu to zachycují. 
V sobotu jsme chtěli navštívit Denver Art Museum, protože byl den zdarma, nakonec nás sice zaskočila brzská zavírací doba, ale našli jsme něco lepšího. Light parade, můj první průvod. Sice potvrdil naprostou kýčovitost takovýchto akcí, zážitek to tedy byl. Vůbec centrum Denveru pomalu ale jistě nasává vánoční atmosféru, jež mi překvapivě není zatím nesympatická.
Omluvte zhoršenou kvalitu následujícího příspěvku a vlastně i všech nočních fotek v albu.





______________________________________________________
Soundtrack - a když paráda, tak paráda: Rage Against the Machine.