Dostal jsem několikrát žádost o popsání práce v USA, co nakonec dělám a jaké je prostředí a firemní kultura v zámoří. Naplňuje práce pro First Data moje očekávání? Jsou to již dva měsíce co pravidelně docházím do Millenium komplexu naproti přes ulici. Již dva měsíce vysedávám osmihodinovku, která byla naštěstí vždy zakončena milým výplatním šekem, takže mohu něco popsat.
First Data je opravdu velká společnost se zaměstnaneckou základnou kolem 27 000 lidí. To je něco kde se lehce ztratí několik nových stážistů a člověk si uvědomí jak malou rybou v moři je. Přesto bych asi přirozeně očekával větší boj o pozice, intriky a snahu postoupit na firemní hierarchii výše. Jsem přece odkojen všemi těmi hollywoodskými bijáky. Boj tak trochu probíhá na vyšších postech, kde spolu soupeří dvě marketingové vize - jedna produktová, která sází na inovace a růst tržeb z následně silné pozice, druhá naopak sází na image a dlouhodobé budování brandu/značky a její správné umístění na trhu. Právě druhou vede v pozici CMO Larry Drury, jehož jsem tady zmiňoval dříve. Je bývalým AIESEC členem a tak dle jeho slov "se snaží splatit svůj dluh" této organizaci. My stážisti plně kopeme za jeho tým, v mém případě nejenom z povinnosti.
Rivalita ale vůbec není patrná v mém okolí. Všichni stále působí mile, alespoň co se marketingového oddělení v mému suite týče. Aneb nemohu si odpustit menší úryvek skutečného dialogu, jež se stal zdejším evergreenem. Dovolím si nepřekládat.
A: "Is this a marketing suite?"
B: "Yes, it is."
A: "I though so, everybody is smiling here and wearing cute clothes."
Nevím odkud k nám osoba A zabloudila, ale měla pravdu, úsměvy na tvářích tu mají všichni (oblečení si hodnotit netroufnu). Nikdo nepůsobí vůbec nuceně. Minulý týden jsme měli teambuilding seminář, kterého se zúčastnila zhruba polovina našeho oddělení, kde se nachází kolem 40 lidí. Naše suite má dva hlavní týmy, první Brand & Reputational Marketing se zaměřuje na výzkum, budování značky a také řídí vlastní kreativní tvorbu (silný a talentovaný creative services minitým). Sem patří moje spolubydlící Jessie, která se specializuje na marketingový výzkum. Druhý hlavní tým se jmenuje Global Digital Marketing, je více technicky zaměřený - překvapivě do něj patřím já. Jeho větší část, web tým, se zaměřuje na samotnou správu nejenom stránek firstdata.com, ale i všech přidružených url, o něž za ta léta FD nabobtnala. A dva stálí členové se zabývají merketingovou automatizací a marketing operations. Moje práce je právě pro toto uskupení.
Marketingová automatizace? Nehledejte za tím vědu, marketingová činnost byla vždy více kreativní, stochastickou činností - právě na jejím organizování a automatizaci se dá ušetřit to nejcennější. Čas a následně lidské zdroje. Marketing operations je o nastavování procesů a říkání ostatním marketerům jak dělat jejich práci. Dost odvážná práce pro internistu jako jsem já. Moje vedoucí Kathy vidí právě v této větvi marketingu budoucnost, to ona si vydupala tento směr a ona přiživuje kyslíkem snahy v této oblasti. Správně fungující procesy naprosto zásadně mohou ovlivnit hlavní účel našeho marketingového oddělení - generování tipů (leads) pro prodejce.
Příště již trochu konkrétněji jak tady přispívám já.
Trvalo to více než dva měsíce, neuvědomoval jsem si jak moc mi zřejmě příroda chybí. Život na vesnici mě naučil zvyknout si na její přítomnost v okolí, a možnost být do 10 minut v lese začne silně chybět až po krátkém životním přesunu do betonové džungle. Neviděl jsem pořádný les od mého odjezdu do USA.
www.coloradovacation.com
Neustále mluvím o pořádném výletu do hor, které jsou přece jenom hlavní dominantou Colorada. Na ty ještě dojde, prozatím se musíme spokojit s menším tripem na jih. Colorado je hranatý stát, někdo by snad i řekl jednoduchý - ale zato rozmanitý. Krásným příkladem jsou dvě polarizovaná města: Boulder a Colorado Springs. Každé jiným směrem z neutrálního Denveru, jak geograficky, tak i myšlenkově a hlavně atmosférou jež na vás dýchne hned po příjezdu. Zatímco Boulder je kosmopolitní studentské městečko, plné mladých, sportujících a liberálně smýšlejících lidí, Colorado Springs na jihu je pýchou konzervativců, silně křesťansky smýšlejících lidí. Názorný příklad rozdílných kultur, či komunit jež jednou za čtyři roky hodí do volebních uren hlas pro demokraty či republikány.
www.af.mil
Jelikož Boulder jsme již navštívili několikrát, přišel čas aby i Colorado Springs zazářilo. V sobotu ráno nás vyzvedla kolegyně z práce Lydia a po hodinové cestě nám obstarala příjemnou celodenní prohlídku nejenom svého rodného města. V dříve hornickém Colorado Springs, městě s půl milionem obyvatel, je dnes nejdůležitější vojenský průmysl - vojenská základna, letecká akademie a několik dalších souvisejících institucí zaměstnává přes 20 % (!) místních obyvatel. Dále je CS přístupovým bodem do hor a do bohaté přírodní krajiny Skalistých hor. Známý vrcholek Pikes Peak s nadmořskou výškou 4302 m. n. m. je odsud co byste pověstným kamenem dohodili. Z Colorado Springs to je pouhých 10 mil k této hoře, ale s převýšením více než 2600 m.
www.visitcos.com
My jsme se vydali primárně do Garden of the Gods (Zahrada bohů), jež se nachází na západním okraji Colorado Springs. Jedná se o chráněný park plný obřích skalních útvarů, jež působí opravdu hodně majestátně a masivně, chvílemi snad i kýčovitě. Krásná přírodní oblast vhodná hlavně pro horolezce, ale i pěšáky a cyklisty. Vybavil se mi Český ráj a překvapilo mě, že snad poprvé v USA není něco úplně moc über obrovské. Park je malý a hlavní pěší stezku lze projít za pár desítek minut. Další turistickou atrakcí je místní Balanced Rock, jež trochu křečovitě nesmí chybět na žádných fotkách z výpravy do Garden of the Gods (mám). Mimochodem ta pravá a mnohem známější Balanced Rock se nachází ve státě Utah.
V centru města jsme zašli na oběd - konečně americká pizzerie. Nečekaný zvratem je, že v Americe mají menší pizzy než u nás v ČR (i přesto, že těsto je zde mnohem tlustší). Odpolední zastávkou bylo městečko Manitou Spings. Malé, skoro až westernové městečko je esencí mých představ o americkém venkově. I když místních necelých pět tisíc obyvatel neromanticky obsluhuje hlavně turisty, je to místo pulzující atmosférou a každý při cestě na Pikes Peak se zde zastaví. Návštěva místní arcade herny, guitar hero, ochutnávka vín. Moc příjemně strávený čas.
Moc pěkný výlet a doufám, že bude příležitost se tímto směrem na nedaleké Colorado Springs vydat znovu.
Trochu se zpožděním, ale tipy za listopad jsou tady. Co vám tedy doporučuji?
Pozdní odpoledne (1949) [Yasujirô Ozu]
V listopadu jsem se dostal k dvou velkofilmům, které letos ovládly i pokladny kin, takže snad úspěšně předpokládám, že všichni již viděli Skyfall i Temný rytíř povstal. Jsou to čerstvé filmy, takže nemusím ani nic dodávat co by nebylo napsáno čerstvě v posledních měsících. Snad jenom, že nejnovější Bond má opravdu impresivní vizuální stránku a můj první zážitek z pravého amerického multiplexu povýšil na hodně vysoký level zábavnosti.
Mnohem zajímavějším je ale chlapík jménem Yasujirô Ozu. Jeden z nejklasičtějších japonských režisérů, který mě dříve dostal svým snímkem Příběh z Tokia. Já jsem čerstvě zhlédl jeho mladší dítko s názvem Pozdní jaro, jež se v podstatě zabývá stejným nosným tématem - generační střet. Ozu dokáže velmi přesně vykreslit poválečné Japonsko (spíše náladu v něm), že i po více než 60 letech působí neobyčejně aktuálně. Přesní herci a překrásná statická kamera jsou už pak jenom třešničkou, a Ozovým standardem.
