The KongOff2

Minulý víkend jsme se čistě náhodou nachomýtli k pozoruhodné akci. Zatímco všichni místní se těšili na zápas amerického fotbalu mezi Denver Broncos a San Diego Chargers, my jsme zavítali na jiné utkání, jež se odehrávalo u nás v Denveru. Druhý ročník turnaje TheKongOff. Ale popořadě.

thekongoff.com

Někdo chodí vyčkávat při premiéře na celebrity do Westwood Village, či na londýnské Leicester Square, my jsme dostali příležitost zachytit ty videoherní naživo v herně na Blake St. v centru coloradského hlavního města. Pokud byste čekali osobnosti typu tlučhuby Petera Molyneuxe, vizionáře Warrena Spectora či cvalíka Gabea Newella, asi by se dostavilo zklamání. My jsme se spolubydlícím, který dříve psal pro španělský herní web dorazili na Waltera Daye, Stevea Wiebeho, a hlavně Billyho Mitchella. Že vám tato jména nic neříkají? Tak to máte nedostatečnou z celkem nedávné historie a běžte si nakoukat dokumentární snímek The King of Kong.

Pět let starý film zachycuje tzv. "competitive gaming", ty opravdu nejlepší hráče jež se snaží překonat high score na klasických arcade mašinách. Hlavně v té top, co se obtížnosti týče - Donkey Kong. Donkey Kong z roku 1981 je považován za krále starých herních strojů a zde se poprvé objevil nintendovský Mario. V dokumentu se dozvíte o historii soutěžního hraní a hlavně se dostatečně seznámíte s výše zmíněnými jmény. 

• Více než šedesátiletý Walter Day je rozhodčím a zakladatelem celého "sportu", jeho orgaizace Twin Galaxies sleduje aktuální high score v hrách. Spolupracuje s nakladatelstvím Guinnessovi knihy rekordů.
• Billy je tak trochu legenda, celebrita co drží hned několik světových rekordů v různých arcade hrách. Excentrický individualista, jež je ve snímku vykreslen jako správný, sympatický záporák.
• A posledním do party je klaďas, učitel Steve Wiebe z Washingtonu. Tatík od rodiny, který si prostě chce splnit životní sen, být světovým rekordmanem v Donkey Kongovi.

Veselý Álvaro na fotce s Billy Mitchelem

Síla filmu tkví hlavně v charakterech, do typicky dokumentárního charakteru jsou naroubované archetypy známé spíše z fikčních vod. Máme zde arcilotra, kladnou postavu "krasoňovských" rysů, i nějaké ty poskoky a přisluhovače ve vedlejších úlohách. Skvělá reklama pro Nintendo a impuls, který přivedl spoustu nových hráčů ke klasickým arcade automatům. Určitě doporučuji k doplnění filmografie.

The KingOff je víkendovým turnajem, který se poprvé konal teprve loni v New Jersey, organizátorům se podařilo přitáhnout výše zmíněné celebrity. Už podle sponzorů a mediálního pokrytí místními novinami je vidět, že se nejedná o pidiakci. Letošní ročník se přesunul do Colorada, konkrétně do The 1Up baru v centru "one-mile city" Denveru na Blake Street. Místo je stylovka, zřejmě snem všech z mojí generace, které minula nejlepší léta automatů. Vedle slušného počtu pinball stolů (hlavně ten s kapelou The Rolling Stones byl hodně cool) bar nabízí také desítky strojů z osmdesátých a devadesátých let. Vedle klasik jako je zmiňovaný Donkey Kong, Q*Bert, či Ms. Pac-Man se dá nalézt i něco novějšího jako jsou mlátičky Mortal Kombat (I-III), Paperboy a třeba beat ´em up klasika The Simpsons Arcade Game. 1Up je zkrátka zajímavým místem k zastavení i bez turnaje. Po návratu domů se snad konečně vydám do arcade muzea v Červeném Újezdě.

Soustředění

Samotný turnaj v Donkey Kongovi není na první pohled pro diváka příliš atraktivní, prostě koukáte někomu přes rameno jak se snaží v roli Maria dojít přes překážky do nejvyššího patra aktuálního levelu. Zdejší hráči jsou všichni vysokých kvalit, takže pravděpodobnost vzrušující dramatické události = smrti, je minimální (vsadím se, že 90 % lidí sleduje krasobruslení kvůli očekávanému pádu). Hraje se samozřejmě na nejvyšší skóre, takže nejúspěšnější hry trvají v řádu hodin... Ale je tady jeden zásadní faktor - atmosféra. Vidět plný bar nadšenců, kteří vědí co Donkey Kong je, proč to tady všichni tak mastěj a co je v sázce, je něco velmi osvěžujícího a nabuzujícího (obzvláště pro člověka zvyklého na "české" videoherní povědomí a penetraci tohoto průmyslu). Také vítěz získá celé $2000 na prize money což už je zajímavá částka. Desítky hráčů, spousta z nich ve specializovaných rukavicích, se snaží urvat titul pro sebe. Soutěž týmů i jednotlivců jsou ale ve stínu hlavního turnaje, kde se ti nejlepší snaží zakousnout k milionové bodové hranici naživo.

Ještě před příchodem do baru jsme v supermarketu zaznamenali Waltera, nepřehlednutelnou to postavu v pruhovaném rozhodcovském dresu. Bereme to jako znamení, že jsme na dobré cestě. Při vstupu do vydýchaného baru plného lidí je vůně potu a vítězství ve vzduchu. Překvapivě ne všichni Američané se chtějí zadýchat při fotbale či basebalu a tak bylo publikum početné. Billy Mitchell si plně užíval svůj status celebrity rozdával podpisy, úsměvy a obří thumb up na všechny strany. Zato Steve byl zrovna u svého stroje, aktuální skóre kolem 600 000 bodů naznačovalo, že zřejmě ještě bude dlouho vysedávat na své malé barové stoličce. 

Nostalgie, připomínka starých časů, kdy automaty žraly pětikoruny těm šťastnějším a my ostatní jsme jim alespoň koukali přes remena. Stereotyp, před sluncem schovaného hráče se na takovém místě rozplývá...
Zajímavá akce, za jejíž organizaci jsem rád, a ještě více doceňuji, že jsme ji na poslední chvíli objevili.

________________________________________

Soundtrack dnes: Eminence Symphony Orchestra.