Za kulturou do Nového Mexika - druhá část

www.123rf.com

Sobotu jsme si tedy užili v Santa Fe královsky, neděle už byla o cestě na sever. Nasedli jsme do našeho přepravovadla hned brzy ráno a vyrazili směrem na Los Alamos. Město je to (ne)chvalně proslavené hlavně projektem Manhattan, jehož výsledkem byl jaderný arzenál použitý po prázdninách 1946 nad Japonskem. My jsme ale uhli z hlavní cesty do Los Alamos za přírodou, cesta vedla do Bandelier National Monument. Prastará jeskynní uskupení, kde byla patrná lidská přítomnost, dle vědců, již před více než 12 000 lety. Uprostřed pannenské krajiny jsou krásně patrné jeskyně a dříve obydlené "místnosti". Krátká, pěkně připravená vycházková trasa byla jednoznačným highlightem dne. Dobrovolně jsme si trasu prodloužili a navšívili Alcove House, což je bývalá ceremoniální jeskyně v úctyhodné výšce, přístupná pouze přes několik vysokých žebříků (nedoporučeno pro závraťáře).

Opustili jsme Bandelier a pokračovali nastaveným směrem, chvíli kopírovali cestu slavné řece Rio Grande. Ta se úctyhodně svíjí v ostrých kaňonech Nového Mexika.  Že by malá rozcvička na Grand Canyon? Severně od Santa Fe se také nachází osm z devatenácti dochovaných indiánských puebel v Novém Mexiku (puebla znáte z Vinetoua). Vynecháváme je, protože míříme k jednomu jedinému.

fineartamerica.com

Městečko je proslavené dochovaným, jedním z největších puebel vůbec, má okolo 400 místností a bylo jedním z nejdéle nepřetržitě obývaných míst na planetě. Taos má pár významných kostelů (byly předlohou pro díla minule zmiňované Georgie O´Keeffe), malinkaté centrum s krásnou architekturou (na poměry amerického středozápadu) a asi milionem uměleckých galerií co si chtějí na té indiánské atmosféře přivydělat. A protože je neděle, je pueblo zavřené. To je poprvé co v US je něco zavřené, zároveň je pueblo nepřístupné a není možné ho vidět ani z dálky. Navštěvníci musí vzít za vděk alespoň indiánské kasíno (jakýto rasový stereotyp) otevřené plnohodnotných 24/7. Pokračujeme alespoň kousek za město k známému Rio Grande Gorge Bridge, který se tyčí ve výšce 182 metrů nad Rio Grande, žádný Ždákák, žádný bungee jumping. Dle mého průvodce je to druhý nejvyšší vysutý most v Americe, wiki tvrdí desátý. Já ale budu věřit ve větší unikátnost tohoto macka z šedesátých let.

Zpátky v Coloradu

Dále už byla na řadě jenom předlouhá cesta zpět do našeho Colorada. Nepřívětivé roviny, které museli kovbojům z dávných dob připadat ještě více nekonečné a rozhodně ne romantické. Po překročení hranic našeho domácího státu se nic nezměnilo, dlouho jsme se nenapojovali na hlavní cestu, ale viděli zase jinou část krajiny než je ta běžná okolo mezistátní dálnice. Projeli jsme přes San Luis, které se chlubí být nejstarším městem v Coloradu. Z mého pohledu se může chlubit tak titulem díra světa, nedokážu si představit žít na takovémto maloměstě (narozdíl od českého venkova je dojezd kamkoliv do civilizace otázkou spíše hodin a celodenního výletu). 

Ale zpět k minule zmiňovanému počasí, Colorado si užilo sněhovou bouři, která během víkendu utekla na východ. My jsme ji celou zmeškali a v Novém Mexiku svítilo sluníčko po celý víkend. Alespoň menší náplast za výlet do Utahu, který nám počasí hodně znechutilo. Tentokráte si to užili to fotbalisté z Costa Ricy, jejichž reprezentace hrála v Denveru právě během tohoto nevlídného počasí. Mimochodem reprezentace USA hraje většinu svých zápasů co nejvíce na severu, aby znevýhodnila své obvyklé americké soupeře. Samozřejmě to nefunguje moc proti Kanadě.

____________________________________________

Soundtrack pro dnešní den. Sněhem naplnění Wham!