Za kulturou do Nového Mexika - první část

B - Las Vegas, C - Santa Fe, D - Bandelier, E - Taos

Tak zase nadešla chvíle pro trochu cestování. Nezdá se to, ale všechny okolní státy se proti milému Coloradu spikly a naházely své monumenty, národní parky a supernádherné věci daleko od hranic. Ne však New Mexico. Domov původních obyvatel severní Ameriky rudokožců, indiánů... a haldy Mexičanů. Na českém blogu můžu být trochu nekorektní.

Výlet na jih jsme měli dlouho tzv. v merku, ale až jednoho čtvrtečního líného odpoledne mi přistála v IM otázka od Álvara, co se bude dít tento víkend? Slovo dalo slovo a výlet do Santa Fe byl na světě. Proč čakat, vyrazíme hned následující den. Proč ne. Z finančních důvodů se k nám bohužel nepřidal Hamza a tak jsme v pátek ukončili já, Jessie a Álvaro pracovní úvazek o nějakou tu hodinu dříve a vyrazili hned na cestu.

Náš první větši road trip byl do Utau do Salt Lake City, tentokráte jsme mířili o trochu blíže a proto jsme ztrávili v autě "jenom" okolo šesti hodin a i se zastávkou v Las Vegas na rychlovečeři. Ano Las Vegas, ale to novomexické Vegas nemá nic společného se svým slavnějším bratříčkem v Nevadě. Museli jsme zamířit k Wendy's, jméno fastfood řetězce českému filmovému fanouškovi povědomé z jednoho kultovního filmu, bylo to dlouho snem pro Álvara. Už není.

Okolo jedenácté večer jsme dorazili do našeho levného hotelu (ale se snídaní) v Santa Fe. Připomínal něco mezi hotýlkem Normana Batese a opuštěným motelem z Tahle země není pro starý. Na recepci vyvěšené rady pro nezvyklé nadmořské výšky jsou nám k smíchu - jsme přece z Denveru. Ve skutečnosti je Santa Fe ve výšce 2100 m. n. m. - asi o pětistovku více než hlavní město Colorada. Osobně to pociťuji. Překvapivě jsem i rychle usnul, bylo to něco mezi únavou a natěšením před poznáváním něčeho nového.

www.lastplace.com

Hlavní město Nového Mexika je údajně jedno z nejkrásnějších měst Ameriky. Plné historie a promísených kultur. Něco ve Spojených státech ne až tak obvyklé (pro Evropana) - Kroměříž či Bouzov má více historie než půlka středozápadu. Santa Fe je jiné, minulost dýchá všude kolem a nikde jsem zatím nic podobného nezažil, novostavby udržují alespoň naoko mexickou architekturu, Santa Fe je centrem umělců. Uprostřed malého centra je typická španělská čtvercová Plaza se spoustou okolních obchůdků, nízké budovy stále našeptávají, že jsme v Americe, ale působí to zkrátka jinak, svěže. Na náměstí jsou hned dvě nejdůležitější městská muzea (ze čtyř). Hned ráno zamíříme do krásného Museum of Fine Arts, které se zaměřuje hlavně na současné umělce, zachycuje ale i historii místního umění. Hlavním stavebním kamenem je pak postmodernismus, včetně několika kousků od nejvýznamnější, a také a zřejmě hodně podivínské Georgie O´Keeffe. Ona je skutečně symbolem umění v Novém Mexiku a v Santa Fe mají ještě jedno muzeum zasvěcené pouze a jen jejím kouskům. Měli jsme štěstí a chytili jsme raní guided tour, náš průvodce byl výborný a určitě obohatil celou prohlídku, kterou bych si jinak tolik neužil. Přidal nejednou peprnou hlášku.

"Tady tohle je pěkný kousek, někdo by to označil za umění... Já ne".

usahomeandgarden.com.

Také jsme zašli do Lorretto Chapel, voserem je vstupné, ale odměnou je překrásné a proslulé točité schodiště. Elegantní, bez jediného hřebíku či centrální podpory, dokonalá řemeslná práce je pozásluze opředena legendami.

Pak už došlo na to nejlepší. Hledat něco k snědku. Dostali jsme tipy na několik proslulých míst s tradiční novomexickou kuchyní. První den jsme zamířili do Tomasito's. Výborné enchiladas a vůbec hodně hovězího. Mexické jídlo se pomalu stává mým oblíbeným - ne, nemá to moc společného s  LaPaz v Berouně/Kladně či jinou českou fake pochutinou.

Odpoledne jsme se opět navrátili na Plazu a tentokráte nás čekala prohlídka Palace of the Governors. Budova s dlouho minulostí, ze 17. století byla hlavní administrativní dominantou středozápadu. Dnes muzeum hlavně o historii Nového Mexika. Zajímavostí pro Čecha je mini exibice o Karlu Mayovi, nemyslím si, že na jeho románech vyrůstala spousta Američanů. Ale mají i několik artefaktů jako je Karlova půška poseta stříbrnými hřeby - přesně jako má Vinnetou (zde Winnetou) v podání Pierrea Brice ve filmech.

Dále jsme už jenom stihli posedět a popíjet kapučíno v malé kavárničce. Venku svítí celý den sluníčko a je i přes zimu a silný vítr celkem příjemně. Rozhodně více než ve sněhem zasypaném Denveru. Na Colorado uhodila sněhová bouře.

Pokračování příště.

________________________________________________________

Soundtrack je dnes v mariachi stylu. Legendární Antonio Banderas.