Rychlovka ve Walesu

Léto vpodstatě začalo. Dokonce i do propršené Anglie sem tam zabloudí sluníčko. Jaký to paradox, když mé prosluněné Colorado zažívá nejzataženější měsíce v historii. Také na dlouhou dobu poslední místní bank holidays a volné dny od práce. Tudíž jsem se rozhodl pro další rychlovýlet... abych si mohl odškrtnout ze seznamu co chci za svůj pobyd ve Velké Británii stihnout. Wales. 

www.visitwales.com

Neměl jsem příliš času na plánování, tudíž jsem vyjel pouze na dva dny. V sobotu jsem si přivstal a tak jsem už okolo deváté dojel do vesničky Pontneddfechan na okraji národního parku Breacon Beacons. Je to vstupní brána do tzv. země vodopádů. Nádhera, vesnice byla v sobotu ráno úplně mrtvá, jak v zapomenutém království a já se vydal na procházku. Ta se protáhla na několikahodinové putování, ale zhruba polovinu cesty jsem nepotkal ani živáčka a mohl si užívat četné vodopády jen sám pro sebe. Ke konci se cesta už trochu táhla a nakonec jsem v parku pobyl zhruba 5-6 hodin. Když jsem se vracel do vesnice a k autu, všechna parkoviště již byla plná, hospody přeplné lidmi a uřvanými děcky. Naprosto správná volba vyrazit takhle brzy, rozhodně jsem si celé dopoledne nesmírně užil, i když jedno podklouznutí odnesly mé oblíbené rifle. 

www.castlewales.com

Odsud sem se vydal na úplně západní cíp jižnížního Walesu. Zastavil jsem se ve vesničce St. David s nádhernou katedrálou, zmrzlina a pokročilá denní hodina rozhodně přidala ospalé atmosféře, kterou si teď spojuji s Walesem. Dále jsem dojel až k moři na St. David's head. Překrásná písečná pláž mi jenom připomněla jak moc jsem si zapomněl přibalit i plavky. Natočil jsem zde i krátké timelapse video, které najdete na mém Instagramu. Čas plynul opravdu rychle a tak jsem se už jenom stihl vrátit trochu zpět do vnitrozemí do malého hostelu, kde jsem přespal. Pár lokálních piv bylo rozhodně už jenom "třešničkou" navíc, protože po dopoledním chození jsem toho měl opravdu již dost nejen v nohách. Krásně strávený absolutně letní den - nepamatuji v Anglii tolik slunce, asi se někdo spletl.

www.cardiffcastle.com

Druhý den mi již trochu méně přálo počasí a vlastně celé dopoledne pršelo, asi si ten nahoře chtěl napravit reputaci a tak nadělil mraků požehnaně. Tento den jsem neměl nějak moc naplánovaný, tudíž jsem poklidným tempem vyrazil na poloostrov Gower, do oblasti Three Cliff Bay. Krátká procházka po skalistém pobřeží a opravdu hodně nepříjemném písečném terénu nakonec netrvala dlouho, a hlavně kvůli oblačnému počasí jsem se brzy stáhl zpět k autu a pokračoval v cestě na východ. To už jsem vlastně mířil směrem domů, jenom jsem se zastavil v hlavním městě Cardiffu. Taková rychlozastávka, asi hodinu jsem pobyl na místním hradě, který je opravdu nádherný, ale moc toho návštěvníkům nenabízí (tedy kromě překrásně vyřezávaných stropů v hlavním paláci). Možná tedy předkládá zvlášní pohled na obří moderní rugby superstadión, který je hned vedle a demonstruje, kde jsou welšské priority co se týče národního dědictví. A teď už vážně jenom cesta domů, abych dorazil v nějakou slušnou hodinu. 

Celkem slušný výlet, asi bych si vlasy rval nevidět tuto část Anglie, ale stále mohu tvrdit, že mé srdce totálně uhranulo Skotsko. Wales ale také rozhodně za malý víkendový románek stojí.