1600 mil severně do Skotska (první část)

zdroj: en.wikipedia.org

Bylo nebylo, jednoho krásné březnového dne jsem si uvědomil, že v Anglii se berou Velikonoce vlastně  vážně. To znamená, že v normální práci dostanete volno jak na Velikonoční pondělí, tak i na Velký pátek. Což vám dohromady s víkendem dá dohromady celkem slušně dlouhé odloučení od těch otravných pracovních povinností. Loni jsem Velikonoční bank holidays zmeškal a nestihl nic přichystat, proto jsem se letos rozhodl, že prostě někam musím vypadnout, explorovat. Mohla to být Paříž, mohlo to být Irsko či Wales. Nakonec volba padla na severní část Velké Británie, drsné Skotsko. Na ty ostatní dojde také.
Ve Skotsku jsem již byl v listopadu 2014, ale s mojí nejmilejší Giulií jsme stihli jenom povrchně okouknout Edinburgh a Glasgow. Byl to naprosto legendární výlet, ale hned po návratu domů jsem si byl jist, že se severním směrem chci vydat znovu. A brzy.

zdroj: www.walkhighlands.co.uk

Hned v pátek jsem přivstal a vydal se na sedmihodinovou cestu do Edinburghu. Což se po 20 hodinovém řízení do Čech teď zdá jako maličkost a kratší výlet. Cesta celkem rychle utekla, stihl jsem doposlouchat hned několik dlouhých podcastů (například nejnovější premium film junk) a až na hranice Anglie a Skotska to šlapalo pěkně jak po drátkách. Pak jsem se ale dostal na velmi dlouhé neobydlené úseky, kde ani živáčka nebylo viděti. A jako naschvál, začal docházet benzín, žíznivé oko mého modrého škodováckého draka nemohlo blikat více. Našel jsem i jednu pumpu, která byla krásná... a opuštěná, zanesená časem, byla by to překrásná příležitost k urban exploringu... Ne však v tento napjatý moment. Naštěstí jsem konečně našel zase civilizaci a pumpu na poslední chvíli. Hurá zpět na cestu do hlavního města.
V Edinburghu jsem určitě chtěl zajít na jednu turistickou atrakci, kterou jsme během podzimního shonu s G-Dogem nestihli. Jedná se o Arthur's Seat, překrásnou vyhlídku nedaleko od centra města. Nepřálo mi zrovna perfektní počasí, ale i tak to za to stálo a na vrcholku jsem pobyl nějakou tu hodinu, fotil a obdivoval historická panoramata. Na nic jiného mi už vlastně v Edinburghu nezbyl čas, ale to nevadí. První noc jsem přespal v hostelu (zpětně asi nejlepší hostel, který jsem v UK měl tu čest obývat) ve Stirlingu, asi dvě hodiny severně od Edinburghu.