Pár vět k odletu z Berlína

Cesta tedy začínala v Německu. Odjezd ve dvě hodiny z domova a nervozita mi nedopřála příliš hodin kvalitního spánku. Úvodem několik poznámek k cestování do/ze sousední německé velkoříše.

• Němci vstávají hodně brzy a hned někam cestují po jejich proslulých dálnicích... Zřejmě pospíchají kvapně do práce nastartovat povadlou evropskou ekonomiku. Drží tak nejenom Řeky a Španěly ještě jakž takž nad vodou kolapsu.
• Největší berlínské letiště Tegel se může řadit mezi šampióny možná tak počtem přepravených pasažerů, co se týká konfortu a prostoru, jsou franckové pár let za standardem, jež je běžný i našemu ruzyňskému letišti.
• Němky nejsou ani náhodou hezké dívky, řekl bych, že můj odletový miniterminál obývalo více hezkých Američanek než lokálních krasavic. Dobré znamení.
• Holka s rozpůlenou hlavou za pomoci dvou silně odlišných odstínů (blond/brunette) vypadá opravdu hodně divně.
• Zvláštní pocit doprovázel sledování posledního evropského východ slunce. Ne, že bych očekával jinou vizualizaci tohoto denodenního jevu za Atlantikem...
• Florida není skladem lidí v důchodovém věku pouze pro USA. Zdá se, že Německo také vysílá spoustu svých dědečků a babiček dožít na Miami Beach a Key West. Mezinárodní letiště v Miami je Němců plné a následující dny ve městě jich potkávám také požehnaně.

Ještě jednou musím poděkovat rodičům za svezení a doufám, že si na obědě v Bílině cestou zpátky pochutnali.

Nějaké další stereotypy o západních sousedech? Podělte se v komentářích.

______________________________________________________

Soundtrack k veselému odletu z Německa: Peter Fox & Cold Steel.