Zbytek prvního týdne - první část

Jsem zhruba v půli druhého týdne, ale zapomněl jsem zrekapitulovat ten první, kde se toho událo více než jenom výlet do centra a mé okouzlení tamní roztomilou atmosférou. Již po pár pracovních dnech, které mám za sebou můžu jednoznačně potvrdit, že tolik volného času k objevování již nikdy více nebude. Trochu snad i lituji, že jsem první týden neprožil ještě více naplno... :-)

Můj nový krasavec.

Ok, takže ubytován jsem, mapu jsem získal tištěnou a raději stáhl podrobnou elektronickou do mobilu, je na čase učinit ze své kriploidní osoby osobu městky mobilní. Začal jsem se prohrabávat místními inzeráty na craigslistu a pokoušel se najít bicykl. Craigslist je hodně pěkná, jednoduchá stránka plná lokálních inzerátů - představte si, že všechny nabídky na našich anonncích a hyperinzercích jsou na jednom místě a navíc denně jich přibývají desítky ve všech jednotlivých kategoriích. Takový je, v Americe dobře zavedený, craigslist. Takže po chvilce filtrování cen a lokalit jsem našel slušně vypadající inzerát na kolo za $70 v "nedaleké" Auroře. Trocha přípravy s panem googlem a cesta byla naplánovaná - 50 minut cesty nadzemkou a autobusem, třicet minut pěšky do satelitního městečka na Smokey Hill. Prodávající hispánka ve středních letech Ali mě přivítala a tak jako doposud každý v okolí, vyposlechla si můj nadšený popis jak jsem se do USA dostal a co tu budu dělat. Ráda mi pomohla dofouknout zaprášené kolo, jež její syn odmítá používat a jako bonus slevila pět babek za moji námahu a cestování. Hned po odjezdu jsem zjistil, že kolo musí být určitě trochu víc sjeté než tvrdila, menší osmička na zadním kole, nepřesná přehazovačka... Ale rozhodně jsem nebyl v pozici kdybych kolo chtěl vracet. Co bych také chtěl za sedmdesát dolarů, že?

Musím říct, že cesta zpět ze sedla byla naplňující a povznášející. Hned jsem si začal připadat trochu volnější ve "svém" Denveru a hltal kilometry s radostí. Míle, které jsem urazil začaly ale nabývat a trasa se stala nekonečnou. Celkem jsem dle mapy ujel něco okolo 14 mil (ve skutečnosti jistě více), další důkaz jak je v Americe vše neskutečně vzdálené a mapy jsou zavádějící.

Rockies při pohledu z Boulderu.

Dále jsem byl pozván od kolegů z AIESECu na jejich párty do Boulderu. Můj první výlet mimo město, neboť univerzitní Boulder se nachází asi 40 mil severozápadně od centra města a je jedním z údajně "nejzdravějších" měst Ameriky plné sportujících studentů a životem plných lidí. Měli jsem se v Downtownu sejít s dalším stážistou Hectorem, který bohužel nedorazil. Můj osamocený příjezd do Boulderu již halilo šero a tma a tak všudypřítomné cyklostezkami bloumala přiopilá mládež jež se rozcházela z veledůležitého zápasu univerzitního (amerického) fotbalu. Údajně jednoho z nejdůležitějších co se zde odehrává. Sešli jsme se s Meghan a po ochutnání mé první americké zmrzliny (s příchutí dýní, jak jinak v této sezóně) jsme vyrazili na párty do jednoho z nedalekých domečků. Párty se rychle rozjela za pomoci hnusného (ale levného) piva a rumu jedné odjíždějící Brazilky - právě na jejíž počest byla akce uspořádána. Lidé přicházeli a kolem půlnoci byl dům již hodně naplněn, snad i přeplněn. Trochu nedobrovolně jsem potvrdil svoji pověst držáka a přečkal do posledního odchozího, protože můj nocleh byl domluven na gauči v obýváku, kde stále vytancovávali a klábosili všichni o všem. Také jsme v tv sledovali jak Rocky trénuje na jednoho velkého Rusáka, je to místní národní hrdina. K ránu jsem musel něco nutně zařídit doma, a proto jsem se vytrousil za prvních slunečných paprsků do ranního rušna pracovního dne. Naskytl se mi pohled, o který mě noční příjezd připravil - Boulder je mnohem blíže ke Skalistým horám a tak se mi naskytl mnohem atraktivnější výhled na tyto místní horské velikány. Nemůžu se dočkat až podnikneme nějakou tůru, snad to bude brzy.
__________________________________
Soundtrack o výletu do hor: Visací zámek.