Je to macek - Grand Canyon - Fotky

Slibované fotky z Grand Canyonu, jak jsem minule psal. Nic moc výhledy, ale kurňa, je to přece Grand Canyon.

Fotky pod tímto odkazem.

Je to macek - Grand Canyon

Jeden z posledních víkendů v Americe jsem využil k návštěvě toho nejobvyklejšího místa v USA - samozřejmě jste už z nadpisu zjistili, že jde o proslulý Grand Canyon.

www.baconismagic.ca

Já, Jessie a Álvaro jsme vyrazili na cestu hned v pátek po práci a dopravili se na letiště, kde nás po nástupu do letadla směr Phoenix čekala nemilá skutečnost. V Arizoně uzavřeli letiště z důvodu nevlídného počasí a tak jsme přes hodinu stáli na denverské ranveji. A když jsme se odlepili ze země, ujišťování palubního personálu, že všechny přestupní lety budou také zpožděné nás moc nepotěšilo. Do Phoenixu jsme dorazili s více než hodinovým zpožděním a samozřejmě napojující let do Flagstaffu na nás nepočkal (narozdíl od kufrů Jessie a Álvara, které přestup stihly☺). Důvod uzavření letiště - špatné počasí, znamenal žádné vrácení peněz, pouze přebookování na druhý den a směšný voucher na malou slevu v hotelu. Tudíž jsme přišli o jednu noc v hotelu v parku Grand Canyon a i auto bylo zamluvené na páteční noc. Tak jsme se alespoň v levném hotelu trochu přiopili s Álvarem a zapili žal nad nemilým začátkem...

Hned v sobotu ráno jsme vyrazili znovu na letiště a po pouhém 40 minutovém letu jsme konečně byli ve Flagstaffu, malém městečku na okraji národního parku Grand Canyon (letiště asi jako to hořovické, s miniterminálem, kde hlášení od gatu zaměstnanci pouze vyřvávají). Z letiště to bylo stále asi devadesát minut autem do parku, ale rozhodně to stálo za to, v návštěvnickém centru jsme si vybrali malou tůru, které vedla dolů do kaňonu. Na většinu stezek je nutné využít autobusovou dopravu, ale ta vás doveze až na místo a vy vidíte toto:

sdpemail.com

Je to opravdu grandiózní výhled, který se za dobrého počasí těžko rozdýchává. Nepopsatelný na fotkách, natož v textu. Vyrazili jsme dolů po stezce s naprosto šíleným převýšením na minimální vzdálenosti, užívali si výhledu za slunečného počasí a těšili se na sendviče v našich batozích. A když jsme došli do bodu k otočení a návratu... Obrovská dešťová průtrž a silná bouřka. Štěstí v neštěstí jsme měli v blízkosti suchých záchodů s malou stříškou, kde jsme se na hodinu mohli schovat. Jediný úkryt v dosahu, lidem na stezce asi v tu chvíli nebylo do zpěvu. Promočení jsme se navrátili na vrcholek, jeli se převéct do hotelu a zklamáni zanechali dnešního výletu do Grand Canyonu. Neprakticky jsme se navrátili do Flagstaffu na večeři a menší exkurzi po městě. Našli jsme, že místní vyhlášenou je "himalájská" restaurace kombinující tradiční jídla Indie, Nepálu a Tibetu. Nebylo to vůbec špatné, i když asi nejvíce byl znát indický vliv, v centru města jsme pak zašli na pivko, abychom trochu zapili žal, že nám počasí zkazilo výlet druhý den v řadě.

Jedna z těch mlhavých, kde je něco vidět.

Na neděli jsme měli tolik plánů - východ slunce nad GC, výlet k pozorovací věži, snad i nějakou tu tůru stihneme, než musíme odevzdat auto zpátky na letišti. A všechno ta děvka počasí zhatila. Oblačno za východu slunce, mlhavo na jakoukoliv rozhlednovou činnost. Smutni jsme se vydali na dlouhou cestu zpět (alespoň při ní jsme na cestě zpět mohli něco vidět).

Přesto na Grand Canyon nemůžu zanevřít, naprosto fascinující div světa, který rozhodně chci navštívit znovu. Všichni nás zrazovali, že je to jen díra (trefná přezdívka - "vagína Ameriky") na jednu fotku a hurá domů, já ale vidím dost za tento chabý popis - rozhodně místo, kde se dá trávit víc času než jen víkendová rychlonávštěva.

Fotky budou v příštím postu. Ale jak jste asi vyčetli, je to nejhorší set co si někdo přivezl domů z výletu do Grand Canyonu... Já se jednou vrátím.

Konec je nadohled

Už se to blíží. Pomalu, ale jistě. Čeká mě hořkosladký návrat. Už nelítostně běží odpočívadlo k mé poslední hodince v denverské pobočce First Data.

Píšu toto v podvečer svého posledního výletu (do Arizony) s návratem do mého apartmánu v Greenwood Village. Další cestování bude již zakončeno ulehnutím v mé vlastní posteli, na mých promačkaných matracích doma ve středočeském kraji. Už pomalu začíná všechno to nepříjemné zařizování spojené s brzkým expiračním datem na mých vízech - dohadování ukončení naší leasingové smlouvy na apartmán, zrušení internetu a elektřiny... dohadování s HR. Asi příprava na úřadové martýrium čekající na mě doma v ČR.

Od zakoupení letenky už na mě naskočil cestovatelský duch, v práci (i když stále velmi nabité) chybí motivace a nutnost přemýšlení co dál se vkrádá do hlavy častěji a častěji. 

Naštěstí to budu mít trochu naopak - nejdřív zábava a potom práce a starosti doma. Konečný cestovatelský měsíc se blíží.

Cestovatelké plánování

Milovaný Denver opouštím 7. října přeletem do Illinois. V Chicagu pobydu několik dní a začnu se pomalu přibližovat k domovu na západní polokouli. Další zastávkou je Cleveland v Ohiu. Všichni mě zrazovali, ale jako umanutý býk prostě musím a musím vidět tu Rock&Rollovou Síň slávy. Miluji téměř všechnu muziku a vynechání této svatyně bych si neodpustil. A tak si jednodenní, finančně velmi nevýhodnou, zastávku v Ohiu musím užít. Další zastávkou bude Boston kam přelétám 12. října. Zde je ještě jedna neznám, rád bych se podíval do národního parku Acadia v Maine, ale nevím, zda se mi podaří pronajmout auto (debilní český mezinárodní řidičský průkaz bude v té době pár dní prošlý). Budu ještě muset vymyslet záložní plán. V Bostonu se poté setkám s Álvarem a Brentem a po pár dnech se vydáme do New Yorku odkud Álvaro odlétá svoji poslední štaci zpátky domu do Španělska. Ještě se do NY vrátím a proto se urychleně přesunu vlakem na jih.

Snad bude Barrack doma. Zdroj: www.123.rf.com

Další destinací je Washington DC. Hlavní město Spojených států by mělo nabídnout zřejmě nejvíce "evropskou" fázi cestování. Památky, historie a státnost, toť vše doménou Washingtonu. A zpět na cestě do New Yorku se zastavím ve dvou městech. Vynechám Baltimore (přece jenom jsem viděl příliš mnoho epizod The Wire) a zastavím se v dalším, filmy proslaveném, městě Philadelphia. Slibuji, že ty slavné schody vyběhnu. Zařadím se tak mezi stáda ultra geeků co překračují přechody či po sobě imaginárně střílejí na Traffalgaru. Rockyho prostě miluji. Po Philadelphii trochu uhnu a zajedu se podívat na nejslavnější broadwalk (Promenáda? Sorry, asi čeština nemá vhodný překlad.) v Americe. Atlantic City je známé jako Las Vegas východu tak v jednodenní návštěvě okouknu kasína a připravím se na to hlavní. Návrat do NY.

www.metro.us

Mojí poslední zastávkou v USA je New York, budu moci trávit 4 noci před odletem v nejživějším městě na světě. Zatím nemám moc naplánované jak s nimi naložím. Jsem ale odhodlán se dostat na natáčení Jimmyho Fallona, vidět budovu televize NBC 30 Rock, Museum of the Moving Images a Guggenheimovo muzeum. New York bude rozhodně nejvíce vzrušující.

A pak už velký odlet začíná, Icelandair mě odveze do Keflavíku (menší než Beroun), asi se podívám i do hlavního města Islandu, do Reykjavíku. Bohužel na nějaké větší cestování nebude čas ani peníze (ani ty islandské). V sobotu 2. listopadu už se objevím v londýnském Getwicku, kde se setkám se středoškolskou kamarádkou Eve. Letos se do Londýna přestěhovala a po takové době toho budeme jistě muset hodně dohánět. 

A dál? A v úterý 5. listopadu to končí, celé tohle dobrodružství bude za mnou, když ve večerních hodinách přistanu v Práglu na Ruzyni.

San Diego - Kalifornie jinak - Fotky

A slibované fotky můžete nalézt pod následujícím odkazem. Už se ten návrat pomalu blíží, hodně plánů už je rozjetých a pokud všechno vyjde tak jak chci, tak snad i nějaké to pravidelné povídání tady na blogu se objeví.