Vánoce

Vánoční čas je téměř za námi, ani jsem si skoro nevšiml. Nikdo mi neposlal ani fotku nazdobeného stromečku a kdyby nedorazilo těch několik darů z Amazonu (za něž zpětně opět děkuji), tak bych si snad ani nevšiml vánočního času za okny.

V US rozhodně není zvykem, aby společnosti přes svátky "zavřely" krám, a i přestože si většina zaměstnanců nechává na vánoce své days-off, není neobvyklé strávit vánoce v kanceláři. V prázdné kanceláři. Ve Spojených státech je státní svátek pouze na den vánoční, narozdíl od našich povinných třech dnů. Tudíž jsem pracoval každý den mimo první svátek vánoční, ale proč ne, bez rodiny mladý člověk prožívá svátky naprosto jinak. Ehm... ne tak svátečně. Chybí mi klasická bramboračka, bramborový salát s vepřovým řízkem... sakra, mě chybí i ten houbový kuba od babičky. V podstatě jsme s mými přáteli/spolubydlícími slavili svátky třikrát, pokaždé v jiné podobě.

Výzdoba domu hodné rodiny od Jamie.

1. Na Christmas Eve (24. prosince) jsme byli pozváni k Álvarově spolupracovnici Jamie na její rodinou oslavu. Chápej - 26 lidí včetně nás. Obří slavnost se spoustou dětí, s radostným otevíráním dárků. Asi nejvíce typické vánoce, ke kterým jsme se přiblížili - rodinný zmatek ve stylu Sám doma "toto" hodně připomínalo. Večerní chmury jsem zahnal po návratu domů v naší vířivce, obklopen sněhem a naprostým tichem všude kolem a kol.

• Večeře [excelentní domácí cheeseball, marshmallow kaše (sladká kaše v růžové barvě), bramborová kaše, šunka, fazolky, těstoviny... hodně různých dalších chodů]

2. Druhá večeře na první svátek vánoční byla již oddělená, kdy jsme se s mými přáteli rozdělili a každý se vydal za svým supervisorem na menší slavnost. Já jsem rozvezl Álvara a Jessie a zanechán luxusně s autem jsem se vydal do Castle Rocku. S mojí vedoucí Kathy a její rodinou jsme poodjeli kousek na jih za její sestrou, která žije v podstě na farmě s koňmi, pěti kozami a spoustou dalších domácích mazlíčků. Umírněná večeře převážně v menším rodinném kruhu (pouze dvě děti plně zabavené legem). Po návratu domů jsme si vyměnili pár dárků s mými spolubydlícími.

• Večeře [yorkshirský pudink, bramborová kaše, fazolky, vepřová pečeně...]

3. Třetí večer jsme byli opět všichni tři pozvání k našemu überšéfovi Larrymu. Pozval i svoji známou z dob kdy působil v boulderském AIESECu (jež si vzala Angličana, takže i o vtipný britský akcent nebyla tento večer nouze). Večer jsme skončili u partie kulečníku - k Álvarově zklamání, protože také zahlédl jeho milované Nintendo. Jako můj biliarový úspěch považuji neprotržení plátna. Checked.

• Večeře [opět yorkshirský pudink, výborné a jednoduché těstoviny]

www.myswingle.com

30. prosince jsme také navštívili denverskou botanickou zahradu s naší kolegyní Deborah, zahrada je přes zimu svátečně nazdobena za pomoci spousty světel, řetězů a bodových reflektorů. Opravdu nádhera a nepředstavitelné množství hodin dobrovolnické práce při přípravě (a při odstraňování miliónů světel ze stromů).

Hrozně rád bych poděkoval všem co nám pomohli přežít Vánoce, všeobecně nejhorší a nejsmutnější čas, kdy být odloučen od vlastní rodiny může být velmi těžké. No díky třem "večírkům" jsem si vlastně letos užil třikrát tolik stresu i zábavy.

_____________________________________________________________________

Soundtrack: oblígádně vánoční od Wham, jedna z milníků světového vánočního popu.

 

Rocky Mountain National Park + Fotky

Jelikož jsme minulý týden nakoupili vůz, přišel čas na výlet, na vyzkoušení kvalit amerického auta (Saturn L200 z roku 2001) i stovek mil amerických silnic. Takže pryč od Denveru, daleko z našeho předměstí Greenwood Village.

Na první výlet jsme s mými spolubydlícími zvolili nejbližší park - Rocky Mountain National Park, zhruba dvě hodiny severozápadním směrem. Nebudu zdržovat, bylo to nádherné. Navštívili jsme nejdůležitější "filmovou památku" v Coloradu i spoustu spektakulárních horských vyhlídek. Nemá cenu popisovat, hned k fotkám.

Jedinou výtku bych měl snad jenom k zimnímu času a počasí. Hory vypadají mohutně i zasněženné, ale rozhodně se chci vrátit v jarním nebo letním období.

________________________________________

Soundtrack k horám: Studenti z Berklee College.

Vánoční večírek, Denver Nuggets + Fotky

Přes práci si to ani neuvědomuji, ale Vánoce se blíží. Nebýt všudypřítomných vánočních světel, tak bych to snad ani nepoznal. Mimochodem je zvláštní, že v Americe jsou dekorovány stromy i v našem sousedství a tyto jsou pozemky slušně opečovávány --> to je oblast, kde skoro nikdo nežije a jedná se jenom o estetický doplněk všudypřítomných silnic.

Minulý víkend byl pro nás hodně důležitý a skutečnost, že jsme konečně koupili automobil nám velmi usnadní všední život. A hlavně můžeme vyrazit v podstatě kam chceme, limitujícím faktorem už je jenom čas a naše finanční situace.

Vánoční večírek u Larryho.

Ale popořadě. V pátek byl kratší pracovní den zakončen menším shromážděním u šéfa marketingu Larryho. Jeho luxusní dům s největším vánočním stromem, jaký jsem kdy v životě viděl, se naplnil asi padesátkou lidí z marketingových oddělení First Data a vedle sbližování a nepracovní diskuse byl na programu hlavně menší white elephant. Princip hry je jednoduchý, každý přinese malý dárek a všem zúčastněným se přidělí pořadí. Číslo jedna vybere jakýkoliv dárek z hromady, rozbalí ho a ten je jeho... Ale každý následující  si může vybrat, zda rozbalí nový dárek, či vezme někomu již jeden rozbalený ("okradený" má právo znovu krást či rozbalovat). Samozřejmě nejrychleji byly přebrány tekuté dárky a limit tří krádeží byl hned vyčerpán u flašky tequily, vína či jiných atraktivnějších dárků. Výborná zábava a uvolněná konverzace ve vánočním duchu.

Pepsi Center

Večírek skončil už okolo šesté a my jsme měli na programu konečně výlet do Pepsi Center. Kdo sleduje hokej, tak jistě ví, že to je domácí aréna pro Colorado Avalanche s naším Milanem Hejdukem... ale také bohužel zřejmě ví, že vzhledem k výluce se NHL zatím nehraje. Proto jsme se prozatím spokojili s basketbalem. NBA je v Denveru nejdostupnější ze všech vrcholových sportů a lístky jsou dostupné zhruba za polovic co třeba ty na fotbal. Denver Nuggets vs. Memphis Grizzlies a domácí překvapivě i vyhráli. Basketbalu neholduji, ale atmosféra v hale, i přes dost volných míst, byla vynikající. Američané mají všechno o dost propracovanější - od maskotů,  přes roztleskávačky po přestávkový program, všechno je tak na trochu vyšším levelu.

Btw: Po návratu stejně ale zase rád zajdu na příbramský VAVEX!

Země nikoho, zkuste tady najít levné auto...

A auto? Trocha veterán, ptotože automobilka Saturn již vlastně neexistuje... :-) Rok 2001, 180k mil najeto je hodně, ale průměr u ojetých aut je v USA minimálně dvojnásobný co v Evropě. Styl života je hodně odlišný a Američané svá auta milují nejenom, protože je to nutnost. S naším rozpoečtem jsme si nemohli moc vybírat, ale jako auto na necelý rok bude náš nový Modrouš snad stačit.
Fotky z vánočního večírku a basketbalu jsou tady.

_______________________________________________________________
Dnešní soundtrack? Samozřejmě vánoční: Justin Timberlake a Andy Samberg.

Všeobecně o kultuře FD a hierarchii kolem

Dostal jsem několikrát žádost o popsání práce v USA, co nakonec dělám a jaké je prostředí a firemní kultura v zámoří. Naplňuje práce pro First Data moje očekávání? Jsou to již dva měsíce co pravidelně docházím do Millenium komplexu naproti přes ulici. Již dva měsíce vysedávám osmihodinovku, která byla naštěstí vždy zakončena milým výplatním šekem, takže mohu něco popsat.

Pogo, FD verze populárního Square.

First Data je opravdu velká společnost se zaměstnaneckou základnou kolem 27 000 lidí. To je něco kde se lehce ztratí několik nových stážistů a člověk si uvědomí jak malou rybou v moři je. Přesto bych asi přirozeně očekával větší boj o pozice, intriky a snahu postoupit na firemní hierarchii výše. Jsem přece odkojen všemi těmi hollywoodskými bijáky. Boj tak trochu probíhá na vyšších postech, kde spolu soupeří dvě marketingové vize - jedna produktová, která sází na inovace a růst tržeb z následně silné pozice, druhá naopak sází na image a dlouhodobé budování brandu/značky a její správné umístění na trhu. Právě druhou vede v pozici CMO Larry Drury, jehož jsem tady zmiňoval dříve. Je bývalým AIESEC členem a tak dle jeho slov "se snaží splatit svůj dluh" této organizaci. My stážisti plně kopeme za jeho tým, v mém případě nejenom z povinnosti.

Rivalita ale vůbec není patrná v mém okolí. Všichni stále působí mile, alespoň co se marketingového oddělení v mému suite týče. Aneb nemohu si odpustit menší úryvek skutečného dialogu, jež se stal zdejším evergreenem. Dovolím si nepřekládat.

A: "Is this a marketing suite?"

B: "Yes, it is."

A: "I though so, everybody is smiling here and wearing cute clothes."

Nevím odkud k nám osoba A zabloudila, ale měla pravdu, úsměvy na tvářích tu mají všichni (oblečení si hodnotit netroufnu). Nikdo nepůsobí vůbec nuceně. Minulý týden jsme měli teambuilding seminář, kterého se zúčastnila zhruba polovina našeho oddělení, kde se nachází kolem 40 lidí. Naše suite má dva hlavní týmy, první Brand & Reputational Marketing se zaměřuje na výzkum, budování značky a také řídí vlastní kreativní tvorbu (silný a talentovaný creative services minitým). Sem patří moje spolubydlící Jessie, která se specializuje na marketingový výzkum. Druhý hlavní tým se jmenuje Global Digital Marketing, je více technicky zaměřený - překvapivě do něj patřím já. Jeho větší část, web tým, se zaměřuje na samotnou správu nejenom stránek firstdata.com, ale i všech přidružených url, o něž za ta léta FD nabobtnala. A dva stálí členové se zabývají merketingovou automatizací a marketing operations. Moje práce je právě pro toto uskupení.

Marketingová automatizace? Nehledejte za tím vědu, marketingová činnost byla vždy více kreativní, stochastickou činností - právě na jejím organizování a automatizaci se dá ušetřit to nejcennější. Čas a následně lidské zdroje. Marketing operations je o nastavování procesů a říkání ostatním marketerům jak dělat jejich práci. Dost odvážná práce pro internistu jako jsem já. Moje vedoucí Kathy vidí právě v této větvi marketingu budoucnost, to ona si vydupala tento směr a ona přiživuje kyslíkem snahy v této oblasti. Správně fungující procesy naprosto zásadně mohou ovlivnit hlavní účel našeho marketingového oddělení - generování tipů (leads) pro prodejce.

Příště již trochu konkrétněji jak tady přispívám já.

______________________________

Pracovní soundtrack: Bratři Ebenové.

Konečně do přírody + fotky

Trvalo to více než dva měsíce, neuvědomoval jsem si jak moc mi zřejmě příroda chybí. Život na vesnici mě naučil zvyknout si na její přítomnost v okolí, a možnost být do 10 minut v lese začne silně chybět až po krátkém životním přesunu do betonové džungle. Neviděl jsem pořádný les od mého odjezdu do USA.

www.coloradovacation.com

Neustále mluvím o pořádném výletu do hor, které jsou přece jenom hlavní dominantou Colorada. Na ty ještě dojde, prozatím se musíme spokojit s menším tripem na jih. Colorado je hranatý stát, někdo by snad i řekl jednoduchý - ale zato rozmanitý. Krásným příkladem jsou dvě polarizovaná města: Boulder a Colorado Springs. Každé jiným směrem z neutrálního Denveru, jak geograficky, tak i myšlenkově a hlavně atmosférou jež na vás dýchne hned po příjezdu. Zatímco Boulder je kosmopolitní studentské městečko, plné mladých, sportujících a liberálně smýšlejících lidí, Colorado Springs na jihu je pýchou konzervativců, silně křesťansky smýšlejících lidí. Názorný příklad rozdílných kultur, či komunit jež jednou za čtyři roky hodí do volebních uren hlas pro demokraty či republikány.

www.af.mil

Jelikož Boulder jsme již navštívili několikrát, přišel čas aby i Colorado Springs zazářilo. V sobotu ráno nás vyzvedla kolegyně z práce Lydia a po hodinové cestě nám obstarala příjemnou celodenní prohlídku nejenom svého rodného města. V dříve hornickém Colorado Springs, městě s půl milionem obyvatel, je dnes nejdůležitější vojenský průmysl - vojenská základna, letecká akademie a několik dalších souvisejících institucí zaměstnává přes 20 % (!) místních obyvatel. Dále je CS přístupovým bodem do hor a do bohaté přírodní krajiny Skalistých hor. Známý vrcholek Pikes Peak s nadmořskou výškou 4302 m. n. m. je odsud co byste pověstným kamenem dohodili. Z Colorado Springs to je pouhých 10 mil k této hoře, ale s převýšením více než 2600 m.

www.visitcos.com

My jsme se vydali primárně do Garden of the Gods (Zahrada bohů), jež se nachází na západním okraji Colorado Springs. Jedná se o chráněný park plný obřích skalních útvarů, jež působí opravdu hodně majestátně a masivně, chvílemi snad i kýčovitě. Krásná přírodní oblast vhodná hlavně pro horolezce, ale i pěšáky a cyklisty. Vybavil se mi Český ráj a překvapilo mě, že snad poprvé v USA není něco úplně moc über obrovské. Park je malý a hlavní pěší stezku lze projít za pár desítek minut. Další turistickou atrakcí je místní Balanced Rock, jež trochu křečovitě nesmí chybět na žádných fotkách z výpravy do Garden of the Gods (mám). Mimochodem ta pravá a mnohem známější Balanced Rock se nachází ve státě Utah.

V centru města jsme zašli na oběd - konečně americká pizzerie. Nečekaný zvratem je, že v Americe mají menší pizzy než u nás v ČR (i přesto, že těsto je zde mnohem tlustší). Odpolední zastávkou bylo městečko Manitou Spings. Malé, skoro až westernové městečko je esencí mých představ o americkém venkově. I když místních necelých pět tisíc obyvatel neromanticky obsluhuje hlavně turisty, je to místo pulzující atmosférou a každý při cestě na Pikes Peak se zde zastaví. Návštěva místní arcade herny, guitar hero, ochutnávka vín. Moc příjemně strávený čas.

Moc pěkný výlet a doufám, že bude příležitost se tímto směrem na nedaleké Colorado Springs vydat znovu.

Fotky jsou pod tímto odkazem.

_________________________________

Dnešní píseň je hornická: Rammstein.

Tipy #11/2012 Listopad

Trochu se zpožděním, ale tipy za listopad jsou tady. Co vám tedy doporučuji?

Pozdní odpoledne (1949) [Yasujirô Ozu]

V listopadu jsem se dostal k dvou velkofilmům, které letos ovládly i pokladny kin, takže snad úspěšně předpokládám, že všichni již viděli Skyfall i Temný rytíř povstal. Jsou to čerstvé filmy, takže nemusím ani nic dodávat co by nebylo napsáno čerstvě v posledních měsících. Snad jenom, že nejnovější Bond má opravdu impresivní vizuální stránku a můj první zážitek z pravého amerického multiplexu povýšil na hodně vysoký level zábavnosti.

Mnohem zajímavějším je ale chlapík jménem Yasujirô Ozu. Jeden z nejklasičtějších japonských režisérů, který mě dříve dostal svým snímkem Příběh z Tokia. Já jsem čerstvě zhlédl jeho mladší dítko s názvem Pozdní jaro, jež se v podstatě zabývá stejným nosným tématem - generační střet. Ozu dokáže velmi přesně vykreslit poválečné Japonsko (spíše náladu v něm), že i po více než 60 letech působí neobyčejně aktuálně. Přesní herci a překrásná statická kamera jsou už pak jenom třešničkou, a Ozovým standardem.

Fotky - průvod světel

Tak po dlouhé době mám zase co informovat do stařičké Evropy. Dorazila nám konečně nová spolubydlící. Číňanka Jessie žila 4 roky ve slunné Austrálii, takže teď obývám dům již se dvěmi repetitivními kverulantami na nepříznivé coloradské počasí.

Hned pár dní po jejím příjezdu jsme vyrazili na AIESEC vánoční párty do Boulderu. Předalo se pár dárků a zároveň se jednalo se o "ugly christmas sweater party". Ráno s kocovinou jsou strávili tudíž v horském studentském městečku a první fotky v tomto albu to zachycují. 

V sobotu jsme chtěli navštívit Denver Art Museum, protože byl den zdarma, nakonec nás sice zaskočila brzská zavírací doba, ale našli jsme něco lepšího. Light parade, můj první průvod. Sice potvrdil naprostou kýčovitost takovýchto akcí, zážitek to tedy byl. Vůbec centrum Denveru pomalu ale jistě nasává vánoční atmosféru, jež mi překvapivě není zatím nesympatická.

Omluvte zhoršenou kvalitu následujícího příspěvku a vlastně i všech nočních fotek v albu.

______________________________________________________

Soundtrack - a když paráda, tak paráda: Rage Against the Machine.