Utah, aneb cesta tam a zase zpátky - první část

Všechno je takříkajíc poprvé, žijeme, abychom prožívali a užívali. Carpe diem. Konečně se má nedočkavá duše dočkala a vydala se za hranice státu Colorado. Dlouhatanánská cesta, téměř jak vystřižená z Tolkienova díla, z prosluněného osmatřicátého státu do temného (#truestory) Utahu.

Vice než 1000 mil dlouhý trip. Tedy zhruba stejná štreka jakou by absolvoval fanoušek Beatles z Prahy do Liverpoolu, fanoušek Rangers na utkání se St. Louis, či český příznivec Skypu do Talinnu.

Salt Lake City, hlavní město Utahu je nám vlastně nejbližší capitol city, (ne, sorry Cheyenne, hlavní město Wyomingu fakt nepočítam jako něco zajímavého) - přesto je to stále 8 hodin vzdálená destinace. Challenge accepted. A je to vlastně prcek, ve srovnání s Denverem má zhruba pouze třetinovou populaci.

Zajímavostí je, že můj průvodce po USA několikrát chybně označil SLC jako dějiště zimních olympijských her v roce 2000 [sic]. Jako jistě ne jediného Čecha, jež dopočítává roky všech olympijských her odvozením ±2/±4 od japonských ZOH v Naganu 1998 mě tahle očividná minichyba až snad téměř uráží.

V pátek jsme tedy ukončili své povinnosti v robotě a začali přípravy na nadcházející roadtrip v sobotu ráno. Croc-pot (nejlepší vynález od dob ohně!) ráno dopekl přes tři libry hovězího na cestu, nacpali jsme auto jídlem, dekami i interaktivní zábavou a dobrovolně zavřeli Čecha, Číňanku a Španěla do čtyř metrů čtverečních na následující osmihodinovou směnu.

Nejde to přečíst, ale náš drahoušek na cestě zpět překonal úctyhodných 192000  mil

Z Colorada na západ vedou prakticky dvě hlavní dálnice. I-70 rovnou přímo na západním směrem z Denveru (pokračující dále přes Utah do Nevady, do Las Vegas), nebo severní verze přes Wyoming I-80. My jsme nakonec vybrali příjemný kompromis - jižní variantu po cestě do Utahu, severní na cestě zpět. Osmdesátka vede přes hory, zatímco cesta přes Wyoming je více rovinatá, ubíjející a "pouštní"... Okolo I-70 jsou v Utahu naskládány téměř všechny tamní národní parky, bohužel mi se jim vyhybáme odbočkou na sever do SLC. Snad někdy příště.

Nabrali jsme hned ráno benzín dokud máme omrknuté laciné lokální pumpy (asi $2,80/galon, což je skoro celých 15Kč/litr) a v půl šesté jsme vyrazili. Tímto směrem minete všechna známa zimní střediska kam Denveřané vyrážejí pročistit si hlavu od strastí velkoměsta (Veil a mnoho dalších... a vlastně i ten proslulý Aspen). Chvíli sněží, chvíli prší - předpověď a i skutečné počasí nám zrovna příliš do karet nehrálo. Nuda, nejdříve jedem za temna a po rozbřesku stále nic nevidíme z důvodu přehusté mlhy. Jednoznačně nejzajímavějším úsekem je Glenwood Canyon, kterým projíždíme před Grand Junction. Jedná se o údajně jeden z nejkrásnějších úseků celého amerického dálničního systému, souhlasím a určitě se hodlám vrátit za slunných dnů. Tohle si zalouží více pozornosti. Nejsem ani v půli cesty a projíždíme Grand Junction, posledním velkým městem na coloradské straně. Dále je před námi jen Utah.

Utah je americký stát s nejvyšší koncentrací národních parků, máme přísný itinerář a proto se bohužel nestíháme podívat na Arches NP či Canyonlands NP, které jsou "téměř" při cestě. Může mě utěšit, že nevlídné počasí se svojí extrémní mlhovinou by nám stejně žádné vyhlídky nedopřálo. Míříme po cestě do SLC alespoň do jeskyň Timpanogos, které jsou snadno dostupné pro obyvatele Salt Lake City. A taky bohužel zavřené během zimy, tudíž žádní skalní trolové ani jeskyní gnomové. Všechno proti barevnému a živému Coloradu tady spí.

Utah je domovem Mormonů (jejich víra se oficiálně nazývá Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů) a toto náboženství zde vyznává skoro celých 70 % obyvatelstva. Hned od prvního kontaktu je vidět, že náboženství hraje důležitou roli v životě místních. Kostely jsou na každém kroku, Knihu Mormonovu nosí v podpáždí každý třetí a český neznaboh se cítí nesvůj jak v obklopení pouličního gangu Jehovistů.

Pokračování ve středu, fotky ještě tento týden.
_________________________________________________________________________
Soundtrack pro dnešní den je dokonalý roadtripovský. Moudří pochopí. The Proclaimers.