Když jsem byl ve Státech, trochu jsem litoval, že jsme si nechali ujít wrestlingovou exhibici v Denveru. Je to dekadentní, je to pro Evropana nepochopitelný "sport", ale rozhodně je to část americké kultury, která si zaslouží být poznána více. Wrestling má za mořem tradici a je více než jenom pár buranů mlátících se po hlavě židlemi. Také vděčný námět pro hollywoodské příběhy. Třeba výborný Wrestler s Mickey Rourkem - jedno z nejlepších dramat poslední desetiletky.
 |
| thinkprogress.org |
Londýn mi dává druhou šanci (mimochodem: za pár týdnů zde napíši podobný příběh o Jonny Greewoodovi). V rámci pravidelného newsletteru, co se v Londýně děje o víkendu, mi přišla nabídka za slušnou cenu se podívat opět do Royal Albert Hall (jak já tu překrásnou arénu miluji) na Lucha libre exhibici. Lucha libre označuje profesionální mexickou wrestlingovou "ligu" datující své počátky již v 19. století. Jistě znáte ikonické obrázky Modrého démona či jste alespoň přičichli zásluhou hloupé komedie s Jackem Blackem Nacho Libre.
V sobotu jsem tedy kolem poledne vyrazil do Londýna, stavil se ve Shoredichi, kde probíhal grafiti & street art festival, motal se okolo oblíbené Brick Lane, (ne)zažil food festival na Carnaby Street, dal si denní dávku italských studií v parku... A po takto produktivním dni jsem konečně vyrazil k Hyde parku k večerní show.
 |
| www.royalalberthall.com |
Tak zaprvé, za pár liber jsem měl výborná místo. Seděl jsem na pódiu, kde snad každý večer vystupují hvězdy showbusinessu i vážného umění. Okolo pódia také vedly uličky do šaten, takže jsem měl nástup/odchod borců z první ruky. Show začala celkem na čas, během večera se v ringu utkalo 16 borců různých kategorii v celkem čtyřech utkáních. Ano tady se "hraje" týmově. V každém zápase vykrystalizovali hrdinové a padouši, jedněm diváci tleskali, na druhé se bučelo.
První zápas byl utkáním liliputů a hned od jejich nástupu vypadaly oba týmy (dva na dva) směšně... dokud nezačali ti menší využívat chytře kinetickou sílu a mrskat svými oponenty (o trochu větší liliputé) z jednoho ringu do druhého. V druhém zápase se utkali pouze dva borci "Pentagon" proti "Fénixovi". Tento souboj měl nejvíce ke sportu a méně k divadlu. Opravdu brutální chvaty a kopy, "zuby" létající vzduchem, zde jsem se asi bavil nejvíce a oba předváděli vskutku atletické výkony. Navíc extra záporákem byl rozhodčí Pierre, který očividně nadržoval hajzlíkovi Pentagonovi. Zde atmosféra večera dosáhla vrcholu.
 |
| www.royalalberthall.com |
Bohužel další utkání již nebyly natolik adrenalinové a už se jelo spíše v exhibičním tempu. Ve třetím zápase se představily luchadorky (něco jako smíšená čtyřhra). Bylo celkem poučné vidět ženy takto cloumat se statnými chlapi, ale spíše se hrálo divadélko a dechberoucí chvaty byly spíše vzácné. Pokud počítáte správně, tak jste došli k závěru, že ve finálním zúčtování se utkaly dva týmy o třech borcích. Zde už to byl wrestling v té nejhorší podobě, pouze divadélko, zavánějící situační komedií. Třeba když "Skeleton" asi podvacáté šáhl "Kovbojovi" se "Svaloušem" na zadek a oni se zase hrozně naštvali a následně ho ve svém protiútoku minuli... no spíše jsem se styděl co právě sleduji. Většina toho lepšího z tohoto utkání (nástup) je na youtube zde to horší je zde.
 |
| zdroj: vlastní |
Celkově jsem se během celého večera hodně bavil, líbila se mi celá ta show okolo, atmosféra. Hned od úvodu se fandilo a řvalo z publika jako kdyby hrál právě váš národní tým. Nádherné kostýmy a doprovodná tato estetika se mi zamlouvá a je trestuhodně nevyužitá v popkultuře (krom jedné výjimky potvrzující toto pravidlo). Být mi deset let, učůrávám si do kalhot. Ve věku před třicítkou? No šel bych vlastně klidně znovu.
Btw: Našel jsem shrnující článek na stránkách Royal Albert Hall s pěknými fotkami (kradu) a pravděpodobně přesnějšími názvy a jmény než si pamatuji (alespoň toho "Hexagona" jsem opravil správně na "Pentagona").
Žádné komentáře:
Okomentovat