Nejlepší dokumenty #4 - Honorable mention

Meeting People Is Easy (1999)
Prvním z hudebních skvostů dokumentární tvorby je už celkem vousatý. Jedná se o polodokument/poloesej o stavu kapely Radiohead po turné následující vydání legendárního alba OK Computer. Když se nějaký hudební časopis snaží seřadit nejlepší hudební počiny, nikdy nechybí na vrcholu vedle Nirvany a The Beatles hlavně třetí CD od Radiohead. Po masivním úspěchu u kritiky a docenění fanoušků jeli Rádiohlavy nekonečné celosvětové turné, které je totálně vyčerpalo a kapela neměla daleko k rozpadu. Právě tyto měsíce zachycuje ve svém filmu režisér Grant Gee. Jeho sonda do nitra sžíraných duší nemá daleko ke psychickému kreativnímu teroru, který zažíval Francis Ford Coppola ve filipínských močálech při natáčení Apokalypsy. Psychický stav kapely nejlépe dokumentuje archivní několikaminutový nepřerušovaný záběr na znuděného Thoma Yorka při performaci "určitě více než 1000x" přehraného hitu Creep. Nemusím snad poznamenávat, že na přízni ke kapele není hodnocení vůbec závislé.

Nejlepší dokumenty #3 - Honorable mention

The Work of Director Michel Gondry (2003)
Hned zde se můžeme zaseknout, že se nejedná o plnohodnotný dokument, ale dle mého si zaslouží být plnohodnotně "honorably mentioned". Michela Gondryho jistě není nutné filmovým fanouškům představovat, protože si vydobyl své ostruhy v Hollywoodu již svými celovečerními snímky, ale narozdíl od jiných režisérů postavších se na vlastní nohy z videoklipových vod si zaslouží dvojnásobnou pozornost. Nikdy nebyl závislý na technologických pokrocích ve filmovém světě, ale dokázal si přesto na koleně vyrobit vlastní jednoduchá "udělátka", jejichž chápání je mi dodnes zapovězené (např. speciální nástavný "filtr" v klipu Like a Rolling Stone od The Rolling Stones) nebo projevil trpělivost a hravost při klipech The White Stripes. A i když neholdujete hudbě od Björk, Kylie Minoque, či Cibo Matto, Michel Gondry naprosto jejich pokusy o umění svým vizuálním zpracováním zastíní. Proč vyhledávat jednotlivé klipy na youtube, když se dají sesumírovat v jednom megaobsáhlém souhrnu. Obsahuje i několik dokumentárních vložek, z nichž je nejkouzelnější maminka Gondryho projevující upřímnou lásku Daft Punk videoklipu.

Nejlepší dokumenty #2 - Honorable mention

Nepříjemná pravda / An Inconvenient Truth (2006)
Začněme trochu méně seriózně o seriózním problému. Oscaroví Davis Guggenheim a Al Gore při svém prvním střetu s dokumentární tvorbou hned zabodovali na všech tvorbách. Problematické se mohou zdát hlavně dvě skutečnosti: 1) formální strohost, se kterou jsou přednášena "suchá" data a také 2) dvousečné téma, které je mnohými odsouzeno hned v počátcích. Bez ohledu na to jaký máte názor na globální oteplování (slovy klasika "Sere mě") je Nepříjemná pravda tím pravým k vyzkoušení, protože Gore vypráví působivě i zábavně a není těžké mu vysedávat na rtech. Pro studenty povinnost, protože je to každopádně nejlepší přednáška co ve svém životě uvidíte.